Japonci říkají, že cesta k mistrovství vede přes každodenní disciplínu. Daisuke Hori tuhle mantru vytáhl do extrému: tvrdí, že mu stačí třicet minut spánku denně, a díky tomu prý „žije dvakrát déle“.
POUZE DNES: Získej zdarma 400 free spinů jen za registraci
Krátký spánek, dlouhý den
Hori svůj „bio-hack“ praktikuje patnáct let. Každou noc si nastaví budík na půl hodiny, rychle usne a pak vstává do dalšího maratonu povinností. Tvrdí, že kvalitněji spí, protože se do hypnogenní fáze dostává bleskově. Přes den zvládne třináct tréninků — od klasických dřepů a mrtvých tahů až po izolační cviky pro kulturistické pózování — a k tomu minimálně deset hodin podnikatelské práce. Volno si nedopřává. Na otázku, zda má čas na rodinu, odpovídá s úsměvem: „Když nespíte, den se prodlouží. Vejde se víc práce i víc vztahů.“
Káva místo polštáře
Jak zahání únavu? Kofein a pohyb. „Hodinu před jídlem si zacvičte nebo dejte espresso. Mozek přepne a ospalost zmizí,“ radí. Kofein kombinuje se studenými sprchami a krátkými meditacemi, které prý nahrazují hlubokou REM fázi. I když mu nikdo nebrání v delším spánku o víkendu, Hori odmítá. „Konzistence je klíč,“ opakuje.
Doktoři bijí na poplach
Spánkový specialista Thomas Kilkenny naproti tomu upozorňuje, že tělo bez pravidelné regenerace degraduje: „Pod pět hodin denně klesá kognitivní výkon a roste riziko metabolických onemocnění. Pod jednu hodinu ve studiích přežijí jen laboratorní hlodavci, lidé ne.“
Chronický nedostatek spánku zvyšuje pravděpodobnost srdečního selhání, oslabuje imunitu a narušuje hormonální rovnováhu. Kromě toho klesá produkce růstového hormonu, což paradoxně brzdí svalový růst, kvůli němuž Hori celý experiment podstupuje.
Víra v kvalitu, ne kvantitu
Hori na svých sociálních sítích oponuje tvrzením, že klíčem je hloubka, nikoli délka spánku: „Lékaři i hasiči mají krátké odpočinkové cykly, a přesto fungují na maximální výkon. Délka je mýtus, důležitá je intenzita regenerace.“ Svou metodu šíří skrze Asociaci krátkých spáčů, kterou založil v roce 2016. Tvrdí, že vyškolil přes dva tisíce lidí, z nichž většina se údajně cítí produktivnější. Kritici namítají, že jde o krátkodobý placebo efekt. Dlouhodobá data Hori zatím nepředložil.