„Dám to, i kdybych tam měl nechat duši,“ prohlásil slovenský kulturista Adam Cibuľa, který se po jedenácti letech v ústraní vrátil na evropské pódium v životní formě. Přestože mu noc před startem v křečích vypovídalo tělo službu, dokázal v šedesáti letech vybojovat pátou příčku.
Znovuzrození fenoménu pod drobnohledem kamer
Slovenský dříč Adam Cibuľa se rozhodl pro návrat, který mnozí odborníci považovali za čiré bláznovství. Jen málokdo skutečně věřil, že by se po jedenácti letech mohl do tělocvičny vrátit s takovou vervou, aby dokázal konkurovat kontinentální špičce. Jenže tento neúnavný sportovec se do přípravy opřel s intenzitou, která brala dech i jeho nejbližším.
Během pouhých osmi měsíců podstoupil neuvěřitelnou proměnu, nehledě na pokročilý věk, a z muže v ústraní se stal opět gladiátor připravený k boji v záři reflektorů. Celou jeho náročnou cestu navíc bedlivě dokumentoval známý moderátor Vilo Rozboril, jenž pro televizní diváky chystá sondu do hloubky Adamovy duše i jeho nekompromisního tréninkového režimu.
Noční můra v katalánském letovisku
Když slovenská výprava dorazila do španělské Santa Susanny, zdálo se, že je vše na nejlepší cestě k úspěchu. Osud však připravil pro nestora Adama Cibulu tu nejtěžší zkoušku mimo dosah kamer. Noc před velkým finále se pro něj změnila v nekonečnou agonii, kdy šampiona nečekaně zasáhla agresivní střevní viróza. Vysoké teploty a totální vyčerpání organismu nevěstily nic dobrého, ba co víc, ohrožovaly samotné zdraví závodníka.
„Celou noc prozvracel v křečích, museli jsme narychlo volat lékařskou pomoc a jen díky povzbuzující injekci se ráno vůbec dokázal postavit na vlastní nohy,“ svěřil se se svými pocity ze zákulisí na sociálních sítích dojatý moderátor Vilo Rozboril. Vyvstává otázka, zda může člověk v takovém stavu vůbec napnout svaly a usmívat se do objektivů, aniž by na sobě nechal znát extrémní únavu.
Vítězství nad vlastní biologií
Na pódiu v prestižní kategorii Masters 60+ však nebylo po nočním dramatu ani památky. Ostřílený borec Adam Cibuľa do svého výkonu vložil veškeré zbývající síly. V této nekompromisní divizi, kde nerozhoduje váha ani výška, nýbrž pouze symetrie, tvrdost a vyzrálost svalstva, působil mezi ostaními jako zjevení. Probojovat se mezi pětici nejlepších v Evropě po tak dlouhé pauze se vskutku rovná sportovnímu zázraku. Ačkoli se mu na krku tentokrát neleskla vytoužená medaile, jeho páté místo má v kontextu prožitých útrap nevyčíslitelnou hodnotu.
„Až příště vystoupím na pódium, odvezu si domů placku, to vám všem slibuji,“ vzkázal odhodlaně svým věrným příznivcům bezprostředně po vyhlášení výsledků slovenský kulturista Adam Cibuľa. Dokázal totiž, že hranice lidských možností leží mnohem dál, než si většina z nás připouští. Slovenská asociace fitness a kulturistiky (SAFKST) i široká veřejnost neskrývají hrdost nad výkonem, který se stal inspirací pro tisíce lidí. Dokument, jenž se brzy objeví na televizních obrazovkách, odhalí každý bolestivý detail tohoto vzestupu z popela. Podaří se mu za rok skutečně stanout na samotném vrcholu?