Jeho úsměv skrývá jizvy na těle i na duši. Dnes je Patrik Kincl oslavovaným šampionem, avšak před více než deseti lety bojoval o život ve vězeňské cele. Právě toto peklo se pro něj paradoxně stalo odrazovým můstkem na absolutní vrchol bojových sportů.
Náraz do tvrdé reality
Před nástupem do vězení se Patrik Kincl pohyboval v toxickém prostředí, které jej nakonec přivedlo až ke dvouletému trestu za vydírání a ublížení na zdraví. Tvrdí, že se stal obětí důvěry ve špatné lidi.
„Měl jsem tehdy okruh lidí, kterým jsem bezmezně věřil, a právě kvůli nim jsem se tam dostal,“ vzpomínal Kincl v rozhovoru pro iSport.cz. „A pak přišel náraz do reality, kdy jsem zjistil, že jsem jim úplně jedno a že mě jen využili.“
Peklo, jež otevřelo oči
Pobyt za mřížemi byl pro něj drsným procitnutím. Hned na začátku trestu byl napaden spoluvězněm s improvizovaným nožem. Ačkoli se ubránil, odnesl si z incidentu jizvy na ruce a na žebrech.
Navzdory hrůzným zážitkům však dnes na toto období pohlíží jako na klíčové. „Nazval bych to obdobím temna,“ pravil. „Jako mladý kluk jsem udělal chybu, kterou si ponesu celý život. Ve výsledku mi to ale pomohlo a nestydím se za to.“
Zjevení na plakátu
Právě ve vězení se zrodila jeho touha změnit svůj osud. V časopise Bojová umění spatřil plakát legendárního kanadského šampiona Georgese St-Pierra, jenž se pro něj stal inspirací.
„Tehdy jsem si řekl: buď skončím takhle a budu se sem vracet, nebo se sebou musím něco udělat,“ popsal klíčový moment. Po návratu na svobodu se vrhl do tréninku s novou disciplínou, jež zahrnovala i naprostou abstinenci.
Pomsta skrze úspěch
Před nástupem do vězení měl Kincl na kontě čtyři porážky v řadě. Po návratu v roce 2013 je jeho bilance 20 vítězství a pouhých pět proher. Stal se šampionem Oktagonu a bojoval o tituly v prestižních evropských organizacích.
Zrada, kterou pocítil, se proměnila v jeho největší motivaci. „Probula se ve mně touha pomstít se jim tím, že budu úspěšný. Že bez nich se budu mít lépe,“ vysvětlil hnací motor, jenž jej dovedl z vězeňské cely až na vrchol.