Čtrnáct let působení a čtyřiatřicet podstoupených fightů. To je vizitka, kterou se v UFC nemůže pochlubit jen tak někdo.
Jeremy Stephens byl jeden z nejdéle působících členů, kteří se kdy v UFC objevili. A i když zde vesměs téměř nikdy netahal nějakou dlouhou vítěznou šňůru, vždy jeho výkony budily zájem.
To byl víceméně i důvod, proč si Dana White svého bojovníka držel pod svými křídly tak dlouho. A vždy mu také nacházel čestné místo na hlavní kartě, kde rozehříval publikum před titulovými zápasy.
Každá cesta nicméně jednou končí a ani v případě Jeremyho tomu nebylo jinak. V roce 2021 začal mít potíže s páteří a z toho herního hlediska tahal sérii pěti proher.
I bez ohledu na výsledky stále Stephens věřil, že se letos vrátí do boje. Dokonce i plánoval aktivní působení v lehké váze, kam by zamířil z váhy pérové, ale tak moc mu již štěstí nepřálo. Dana White vysněné čtrnáctileté pohádce dopsal závěrečnou kapitolu.
Kariéra Stephense je ovšem i tak záživná. Během své aktivní doby se střetl prakticky se všemi zvučnými jmény. Jen namátkou lze uvést Calvina Kattara, Yaira Rodrigueze, Josého Alda, Frankieho Edgara, Charlese Oliveiru, Donalda Cerroneho, Maxe Hollowae či Anthonyho Pettise. Jeho vysněným soupeřem byl Conor McGregor, tomu však čelit nestihl.
