Sleduj nás

Zdeněk Srstka: My jsme brali nanejvýš Pangamin (pivovarnické kvasinky) a Celaskon

Zdeněk Srstka: My jsme brali nanejvýš Pangamin (pivovarnické kvasinky) a Celaskon

Drsňák, svalovec a zároveň něžný ochránce opuštěných psů. Herec a kaskadér Zdeněk Srstka (83) patří do kategorie siláků, se kterými se rozumný člověk do křížku raději nepouští. Bývalý vzpěrač a zápasník však žádné spory nevyhledává a jak sám říká, má rád klid.


Tip: Dnešní UFC 300 s Jiřím Procházkou můžeš zdarma sledovat zde.

Jednou se však nechal vyprovokovat a útočník skončil v nemocnici. Točit s ním filmové rvačky však také není žádná sranda, což někteří kolegové poznali na vlastní kůži. „Někdy ta ruka ujede, aniž byste chtěli,“ říká populární kaskadér.


Říká se, že mnozí herci nebo kaskadéři s vámi nechtějí točit vypjaté scény, protože nemáte cit a občas to některý z nich ve rvačce odnese…

„To se občas stává, aniž byste chtěl. Nejvíc to snad odnesl kolega kaskadér Láďa Lahoda. Jednou jsem v nějaké scéně daboval Miloše Kopeckého, který hrál na piano, u kterého se strhla rvačka. Lahoda měl dostat od někoho ránu, vletět mi na klávesnici a já ho měl za to praštit. On pak měl přeletět stůl, rozbít židli a zůstat ležet. Na závěr měl vstát a vypůjčit si citát: »Já jsem si myslel, že Hliník se odstěhoval do Humpolce«. Po několikerém opakování jsem si dal na úderu záležet a režisér byl spokojený. Lahoda po chvíli vrávoravě vstal a řekl: »Já šem ši myšlel, že Hliník«… Teprve potom jsem si všiml, že jsem mu vydláždil přední zuby.“

Co bývalý sportovec a alkohol? Jakému pití dáváte přednost?

„Preferuju pivo a domácí slivovici. Ale úměrně k věku a k práškům na vysoký tlak to nepřeháním.“


Byl jste někdy pořádně opilý?

„Jednou na Silvestra jsem potkal po ránu Vladimíra Menšíka. Šel jsem jen v teplákách a pantoflích pro noviny a pro doutník, který si na Silvestra neodpustím. Přemluvil mě na jedno pivo a domů jsem se vrátil třetího ledna. Nikdy jsem se nedozvěděl, kde jsem ty tři dny vlastně byl.“

Zdeněk Srstka o tom, jak šel na pivo

Jaký typ žen se vám líbí?

„Teď jsem šťastně rozvedený už přes čtyřicet let. Vždycky se mi líbily takové typy, jako byla moje maminka. Ne hubené břízy, ale plnější a vyzrálejší ženský. To znamená – prsa, zadek…“


Jste představitel drsňáka, zamiloval jste se někdy v průběhu let?

„Samozřejmě. Tatínek říkával: chlap bez ženský je jako mlýn bez vody.“

Jste už 40 let rozvedený, máte v současné době nějakou přítelkyni?

„To víte, že mám. Dá se říct, že jsme spolu šťastní.“

Zdeněk Srstka miloval sport

Málokdo ví, že jste reprezentoval republiku ve vzpírání a v zápasu. Jako vzpěrač jste se dokonce zúčastnil olympijských her v Římě v roce 1960. Co bylo dřív, vzpírání, nebo zápas?

„Nejdřív byl box. V patnácti jsem boxoval za Spartu, ale nástupem do učení v Kolbence se všechno změnilo. Když mě tam viděl učitel tělocviku Václav Pšenička mladší, pozval mě na trénink vzpěračů. Říkal jsem si, že se mi to bude hodit, že získám ještě větší sílu a až se po vyučení vrátím k boxu, každého pak v ringu porazím K.O.“


Takže jste měl už tenkrát figuru samý sval?

„Ta muskulatura tam byla. Táta byl řezník, pomáhal jsem mu a rozhodně to nebyla lehká práce. Také jsem jezdil ke strýčkovi sedlákovi do Orlických hor, kde jsem dostával také pořádně do těla. Takže pytle s obilím a fláky masa jsem na zádech tahal už jako kluk. Ale jako úplně malý jsem byl spíš nekňuba. Maminka říkala, že jsem pořád seděl někde v rohu jako kedlubna a rozebíral budíky. Taky mi kdysi všichni kluci namlátili.“

Jak na vás jako na malého kluka působila atmosféra na jatkách?

„Když jsem viděl, jak vedou na porážku kozičky a telata, brečel jsem. Řezníci mě pro změnu fascinovali svou silou, s jakou tahali na zádech dvoumetrákové kusy masa a jak pili krev a jedli syrové maso.“

Zdeněk Srstka reprezentoval ČR

Nepřipadá vám pokrytecké, že člověk na jednu stranu chrání některé druhy zvířat, zatímco jiné na jatkách po tisících zabíjí?

„Dost jsem o tom přemýšlel a už kdysi jsem to říkal tátovi. Ten to přirovnal k přírodě, kde to chodí stejně. Také mě uklidňoval tím, že to zvíře nesmí nic cítit, musí to být bezbolestné a rychlé. Což je podstatný rozdíl oproti týrání zvířat.“

Říkal jste, že vás kluci jako malého mlátili. Pak jste to zase každému vrátil i s úrokem?

„Tak to ne. Nejsem rvavý a vyhýbám se tomu. Také mám strach, abych nikomu moc neublížil. Jsem ale vzteklý, když mě někdo napadne. To se stalo před lety, bránil jsem se a útočník byl pak osm měsíců ve stavu nemocných. Já za to odešel od soudu s podmínkou.“

Zkusil jste během působení v reprezentaci i dnes zakázaná anabolika?

„Mě to ještě nepostihlo. V té době kamenné, kdy jsem závodil, jsme to zkrátka ještě neznali. My jsme brali nanejvýš Pangamin (pivovarnické kvasinky) a Celaskon. Pravidelně jsem snídal ovesnou kaši, vajíčka nebo loupáky s kakaem. Zaplať pánbůh, že jsme o tom nevěděli, asi bych dnes nebyl tak zdravý.“

Vaše tvář je spjatá i s televizním pořadem Chcete mě? Kolik máte doma psů?

„Pohybuje se to mezi třemi až šesti.“


Další články