Sen o dvou titulech, který odstartoval Conor McGregor, se mění v noční můru. UFC vysílá nekompromisní signál: éra šampionů vládnoucích dvěma divizím končí. Hvězdy jako Ilia Topuria či Islam Makhachev se musí podřídit.
Irský král, který změnil pravidla hry
Všechno se změnilo 12. listopadu 2016. V ten den irský fenomén Conor McGregor knokautoval Eddieho Alvareze a po opasku z pérové váhy si na rameno přehodil i titul z té lehké. Stal se prvním mužem v historii UFC, který držel dva pásy současně, a spustil tím lavinu. Ačkoliv před ním legendy jako Randy Couture nebo BJ Penn také získaly tituly ve dvou různých vahách, nikdy je nedržely najednou. McGregorův úspěch vytvořil nový, ultimátní cíl pro každého ambiciózního bojovníka a inspiroval zástupy následovníků, od Daniela Cormiera po Amandu Nunes.
Když je jeden pás málo
Najednou se zdálo, že dlouhé obhajoby a trpělivé budování odkazu v jedné divizi ztratily svůj lesk. Honba za druhým pásem se stala novým svatým grálem, což paradoxně hodnotu samotného titulu začalo srážet. Proč se snažit vyčistit jednu divizi, když můžete vstoupit do historie jako vládce dvou? Tento trend se rychle rozšířil i do dalších organizací jako Oktagon či KSW. Samotná organizace UFC tomu navíc šla naproti vytvářením marketingových trofejí, jako je pás BMF, který svému nositeli dává privilegia srovnatelná se skutečným šampionem a dále rozmělňuje prestiž tradičního titulu.
Jeden trůn vládne všem
Zdá se, že vedení UFC došla trpělivost. Problémy spojené s dvojitými šampiony – blokování divizí, komplikované domlouvání zápasů a riziko ochromení dvou kategorií při zranění jednoho muže – převážily nad marketingovým pozlátkem. Reakce je proto nekompromisní: chceš titul jinde? Fajn, ale ten svůj musíš nejdřív položit na stůl.
Tímto pravidlem se museli řídit Ilia Topuria, Islam Makhachev i Weili Zhang. Důsledky jsou však sporné. Například po odchodu Zhang ze slámové váhy vznikl titulový duel mezi jedničkou Virnou Jandirobou a až pátou Mackenzie Dern. To jen podtrhuje, že organizace raději obětuje sportovní adekvátnost ve prospěch nově nastoleného řádu.
UFC je dnes natolik silnou značkou, že už nepotřebuje vytvářet hvězdy, které ji přerostou. Konec éry „double champů“ je tak logickým byznysovým krokem. Organizace nyní tlačí na aktivitu, atraktivitu zápasů a pravidelné obhajoby. I legenda jako Jon Jones, který svými manévry na dlouho zablokoval těžkou váhu, zřejmě posloužil jako odstrašující příklad. Doba, kdy si hvězdy mohly diktovat podmínky, je pryč. UFC si bere zpět kontrolu nad svými královstvími.
