Zatímco fanoušci bojových umění hltají každý tvrdý úder v kleci, mnohem nelítostnější bitvy se často odehrávají za oponou na stolech mocných manažerů. Spolumajitel tuzemského giganta Oktagon MMA Ondřej Novotný nyní triumfálně zvedá ruce nad hlavu, neboť čas nekompromisně ukázal, že jeho údajně bláznivé zvěsti o tajném zápase století nebyly pouze čirým výplodem fantazie.
Zadostiučinění po měsících urážek
Svět elitního sportu dávno nepřipomíná pouze tvrdou řežbu dvou atletů zavřených v ocelovém pletivu, nýbrž funguje jako mimořádně chladný globální byznys plný utajených dohod a zákulisních tahů. Promotér Ondřej Novotný před časem vypustil do éteru nesmírně pikantní informaci dotýkající se nejlepšího domácího bojovníka. Tehdy veřejně pronesl, že zámořská smetánka potají upekla třaskavý konflikt, v němž měl figurovat elitní český zástupce Jiří Procházka a obávaný dagestánsko-čečenský přízrak Khamzat Chimaev. Následovala ovšem bouřlivá reakce. Tuzemská komunita sebevědomá slova okamžitě roztrhala na kusy, přičemž ostříleného manažera označila de facto za lháře lačnícího po pozornosti.
Ztraceno v překladu a mlčení bossů
Karty osudu se každopádně obrátily. Ve svém pořadu MMA letem světem zkušený moderátor vytáhl pomyslné eso z rukávu. Vítězoslavně poukázal na čerstvé vyjádření příbuzného Artura Chimaeva, který bez jakýchkoliv okolků potvrdil, že bitva s rodákem z Hostěradic už ležela téměř podepsaná na stole. Vlivní američtí bossové ovšem na poslední chvíli prudce strhli volant jiným směrem a neporaženému dravci Khamzatovi předhodili do cesty nevyzpytatelného oponenta v podobě kontroverzního Seana Stricklanda.
Tento riskantní krok zámořského vedení přitom přinesl naprosto šokující rozuzlení a totální zemětřesení v divizi. Během květnového ostře sledovaného galavečera v americkém Newarku dokázal podceňovaný bijec Sean Strickland favorizovanou hvězdu udolat na body a připravil Chimaeva o pověst neporazitelného titána.
Na straně moravského tábora ovšem panovala po celou dobu vyjednávání určitá opatrnost a odstup. Uznávaný hlavní trenér Martin Karaivanov bral veškeré zákulisní šumy od počátku s velkou rezervou. Ve chvíli, kdy virtuálním prostorem proběhla neoficiální zápasová grafika avizující střet s tehdy neporaženým dravcem, prozíravý kouč raději napřímo kontaktoval zaoceánské tvůrce zápasů. Ti mu následně jako definitivního soka pro nevydařenou dubnovou miamskou bitvu potvrdili novozélandského snipera Carlose Ulberga. Z toho jasně vyplývá, že obří globální značka případné strategické rošády ohledně rozjetého „Vlka“ s českým týmem vůbec nediskutovala a jednala na vlastní pěst.
Omluvy nechodí, vášeň přetrvává
„Když jsem tenkrát o dohodnutém duelu mluvil, schytal jsem ze všech stran obrovskou vlnu nenávisti a lidé mě nazývali naprostým hlupákem,“ rýpl si do svých nepřejícníků šéf česko-slovenské MMA scény. Přestože mu tok událostí dal jednoznačně za pravdu a poodhalil dříve skryté mechanismy slavné ligy, sypání popela na hlavu ze strany pochybovačů se nekonalo.
„Samozřejmě chápu, že se tehdy podobná zpráva vůbec nehodila do oficiálního scénáře. Žádné omluvné zprávy mi ovšem do schránky nepřistály, tenhle zvyk už asi úplně vyšel z módy,“ poznamenal se sarkastickým úsměvem. Jedním dechem následně dodal, že ačkoliv se pochopitelně může v divokém informačním toku občas zmýlit, takto extrémně citlivé detaily zásadně nepouští ven bez křížového potvrzení z několika nezávislých pramenů. Ani tato trpká zkušenost mu chuť do budování bojového impéria nevezme, protože samotná práce pro něj nepřestává být obrovskou životní radostí.