Sleduj nás

Bojoval jako lev, žil jako vzor. Dustin Poirier se klaní fanouškům

Bojoval jako lev, žil jako vzor. Dustin Poirier se klaní fanouškůmFOTO: UFC

Dustin Poirier se naposledy postaví do klece, ale už ne jako uchazeč o titul, nýbrž jako muž, který překonal sebe sama. Kariéru končí tam, kde kdysi hledal klid v chaosu.


Loučení, které nebude tiché

Když Dustin Poirier vstoupí do arény v New Orleans bude to návrat domů, návrat k ulicím, které ho formovaly, k lidem, kteří ho milují, a ke sportu, který ho zachránil. Nečeká ho titulový zápas v klasickém smyslu. Čeká ho rozloučení. A zároveň zkouška, kterou si vybral sám – souboj s Maxem Hollowayem o symbolický BMF opasek.

Cesta z temnoty k respektu

Dustinův příběh nezačíná v tělocvičně, ale na ulici. Ve škole, kterou opustil. Ve vězení pro mladistvé, kam se dostal. V bitkách, které neprobíhaly pod světly reflektorů. A hlavně v lásce k ženě, která mu pomohla najít cestu z chaosu ven.

„Jolie mě změnila. Ukázala mi, že můžu být lepší. Kvůli ní jsem začal bojovat jinak. Nejen v oktagonu,” prohlásil v promo videu organizace. 

Z rváče se stal vzor. Z bijce muž, který pomáhá. Nejde jen o jeho rekord – 22 výher v UFC, 15 zápasů ukončených před limitem. Jde o lidskost. O to, že během pandemie rozvážel jídlo lékařům, že stavěl hřiště pro děti s postižením, že prodává své zápasové vybavení ve prospěch charitativní organizace.


Statistiky jako odkaz, nikoliv jako výčitka

Věci, které Dustin nezískal – právoplatný titul, neporazitelnost, status GOAT – zůstávají jen položkami v seznamu. Místo toho nasbíral:

  • 15 bonusů za zápas či výkon večera
  • 11 vítězství na KO/TKO
  • 14 knockdownů
  • 1752 signifikantních úderů
  • 100% respekt od fanoušků i soupeřů

Dustin Poirier není legendou navzdory absenci titulu. Je legendou právě proto, jak se k té absenci postavil.

Poslední zápas, poslední výzva


Max Holloway je sám o sobě ikonou. Rekordman v počtu zásahů, fanoušky milovaný válečník. Pro Poiriera to není jen třetí vzájemný zápas. Je to závěrečná tečka, kterou chce napsat vlastní rukou. S protivníkem, kterého porazil dvakrát. Se jménem, jež má v UFC stejně velký zvuk jako jeho vlastní.

„Chci, aby Max byl ten poslední. On byl první, koho jsem v UFC porazil. A bude i poslední.“

Scéna je připravená. New Orleans bude stát za svým synem. Jen málokdy se stává, že by odchod z klece připomínal spíš příchod do síně slávy. U Dustina Poiriera je to výjimka, kterou mu nikdo neupře.


Další články