Knokauty z fackovacích soutěží jsou stále tvrdší a tvrdší, o čemž se na vlastní kůži přesvědčil Delvin Hamlett.
Devětadvacetiletá americká těžká váha se kromě strany vítězů vůbec poprvé podívala také na stranu poražených. Stalo se tak nyní o víkendu na turnaji Power Slap 6, kde čelila Vernonu Catheymu, jenž posledních šest let dominoval v tzv. „Highlight games“, tedy tradičních skotských hrách, kde se soutěží například v hodu kládou, vrhu kamenem, hodem závažím do dálky a do výšky atp.
Vernom byl v Power Slapu prezentován jako jeden z vůbec nejsilnějších zápasníků, jehož facka skvěle kombinuje razanci s rychlostí a přesností. Zprávám o své velikosti dlouhou dobu dělal čest, než loni v létě narazil na tehdy ještě úřadujícího šampiona Ayjay Hintze, jemuž podlehl na KO. Od té doby dělá vše možné, aby se opět vyšplhal zpátky na vrchol. A my si můžeme říct, že po této sobotě udělal opravdu velký krok.
Vernonovi se do cesty v Power Slapu 6 postavil doposud ještě neporažený Delvin Hamlett, který si před touto bitvou celkem věřil. Netušil však, k čemu přesně dojde ve druhém kole. Cathey přesně zamířil a pak už bylo lasvegaskou halou slyšet jen hlasité plesknutí. Delvin, jehož sebevědomí do té doby bylo cítit na míle daleko, se náhle vytratilo. Zbyla zde jen tělesná skořápka, jejíž duch se na pár okamžiků vydal podívat na druhý břeh.
„Myslím si, že o nejlepším KO celého turnaje není žádných pochyb!“ měl jasno komentátor Michael Bisping. „Jen se na něj podívejte. Hamlett se může sebevíc snažit, ale stabilitu nenajde. Ta facka mu dozajista vypnula pojistky. Teď to bude ještě pár minut trvat, než se mu rozsvítí!“ nechával se unést na vlně okamžiku.
Pozoruhodné na této drsné zábavě je, jak moc ji lidé hltají plnými doušky. Z facek se v Americe stává regulérní záležitost, která má ve sportovních rubrikách vlastní kolonku.