Attila Végh a Karlos Vémola stojí na prahu poslední kapitoly svého příběhu. Jaké chyby Véghův tým v odvetě podcenil? A co se změní, aby slovenský bojovník tentokrát odešel jako vítěz? Kouč Ilja Škondrič odhaluje detaily, které mohou rozhodnout celou trilogii.
Starý Attila, nebo nový válečník? Příprava začíná!
Každý bojovník má svou cestu. Někteří si ji dláždí tvrdou dřinou, jiní strategickým uvažováním. A pak je tu Attila Végh – muž, který zná chuť vrcholu i pád zpátky na zem. Teď má ale jedinečnou šanci. Šanci dokázat, že pořád patří mezi elitu. Šanci, která se nemusí opakovat.
Jeho tým tentokrát nechce nic ponechat náhodě. A s odstupem času už ví, kde v odvetě s Vémolou udělali chybu.
„Attila měl být jiný. Nebudu říkat, že nebyl připravený, ale nebyl to ten samý bojovník, který Karlose v prvním zápase vypnul. Byly tam věci, které jsme měli udělat jinak,“ přiznává trenér Ilja Škondrič.
No jo, jenže chyba není v nohách, rukou nebo síle úderu. Chyba byla v hlavě. V atmosféře. V týmu…
Co se pokazilo v odvetě? Kouč Škondrič přiznává chybu
V kleci stojíš sám. Ale když se otočíš do rohu, chceš vidět známé tváře. Tváře, které tě znají. Které vědí, kdy potřebuješ klid, kdy tě mají vyburcovat a kdy tě nechat být. A tady se Véghův tým sekl.
„Nechci, aby to vyznělo špatně, ale v rohu byli lidi, kteří tam neměli co dělat. Byli to odborníci, jasně, ale ne ti, kteří by Attilu dokázali během zápasu správně vést. U klece s ním stáli kondiční trenér, mentální kouč a fyzioterapeut. Ačkoliv jsou skvělí ve svém oboru, v tu chvíli tam měl být někdo jiný,“ přiznává Škondrič.
A co hůř – ani v šatně před zápasem nebylo všechno tak, jak by mělo být. Atmosféra nebyla správná. A v MMA platí, že jak se cítíš před zápasem, takový výkon podáš v kleci.
„Tohle byly detaily, které způsobily, že to v zápase nebyl ten pravý Attila. Na druhou stranu, nemůžeme popřít, že Karlos přišel skvěle připravený. Měl jasnou strategii a tu naplnil,“ dodává kouč.
Dlouhá pauza a rez na rukavicích. Vrátí se Végh ve své nejlepší verzi?
Mluvilo se o tom před odvetou a mluví se o tom i teď – zápasová neaktivita. Vémola jede bomby celou dobu. Pořád zápasí, pořád trénuje na plné obrátky. Attila? Ten měl pauzu. Dlouhou. A jak říká Škondrič, to se prostě nedá nahradit.
„Myslím si, že jsme v přípravě udělali maximum, ale je tu jedna věc, kterou člověk neobelstí – zápasovou praxi. Attila dlouho nestál v kleci a to se žádným tréninkem nebo mentálním koučem nedá nahradit,“ vysvětluje.
Přesně tak. Když dlouho nestřílíš, ruka se ti třese na spoušti. Když dlouho neútočíš, instinkty se otupí. A když dlouho nezápasíš? No…
Jenže teď je to jiné. Teď už žádná omluva nepřipadá v úvahu. Végh to ví, jeho tým to ví. Pokud chce vyhrát, musí se vrátit v nejlepší možné formě.
Den pravdy se blíží. 14. června spadne opona
Už se to blíží. Předposlední kapitola byla napsána. Teď je na řadě ta poslední. 14. června, pražský Eden, OKTAGON 72. Tohle je ta chvíle, která rozhodne, kdo byl v této rivalitě tím lepším bojovníkem.
Znovu nastane ten okamžik. Zhasnou světla, na plátnech se objeví highlighty, na hrudi začne bušit adrenalin. A až se zavřou dveře klece, všechna slova přestanou mít význam. Už to nebude o minulosti. Nebude to o výmluvách, o chybách, o tom, kdo byl kdy v lepší formě.
Bude to jen o dvou mužích a jejich vůli zvítězit.
Tak kdo? Végh, nebo Vémola?
Zdroj: Sport.cz