Conor McGregor měl na UFC 329 napsat velký návratový příběh, místo toho přišla další krutá rána. Pět let čekání, obrovská očekávání, plná pozornost fanoušků i médií a proti němu Max Holloway, tedy soupeř, se kterým ho pojí začátek jeho slavné cesty v UFC. Jenže všechno skončilo dřív, než se zápas stihl opravdu rozjet. McGregor si po prvním výraznějším pohybu poranil pravé koleno a po 69 sekundách bylo hotovo.
Po sportovní stránce šlo o fiasko. Fanoušci neviděli odpověď na otázku, jestli se starý Conor ještě dokáže vrátit, jak by zvládl Hollowayovo tempo, ani jestli by jeho přesnost a timing po dlouhé pauze pořád mohly fungovat. Místo toho zůstala jen scéna se zraněným kolenem, rychlý konec a další pochybnosti, jestli sedmatřicetiletý Ir ještě vůbec patří do ostrého boje.
McGregor ale konec odmítá. Na sociálních sítích po zápase nejprve tvrdil, že do duelu nastupoval zdravý a bez zranění. Následně přidal další vzkaz, ve kterém naznačil, že jeho kariéra ještě nemá poslední kapitolu. Mluvil o operaci, přípravné rehabilitaci, návratu k tréninku bojových umění a také o posledním zápase v rámci smlouvy s UFC.
Právě tato slova jsou zásadní. McGregor tím fanouškům i UFC vzkázal, že si nechce nechat kariéru ukončit momentem, který působí nešťastně a nedokončeně. Nechce odejít po zápase, ve kterém prakticky nebojoval. Nechce, aby jeho návrat po pěti letech zůstal spojený jen se zraněním, pádem a 69 sekundami v kleci. Pokud mu zdraví dovolí, chce se znovu připravit a ještě jednou nastoupit.
Otázkou je, jestli je to reálné. McGregor už za sebou má těžké zranění nohy ze zápasu s Dustinem Poirierem, dlouhou pauzu, zrušený comeback s Michaelem Chandlerem a teď další problém s dolní končetinou. U bojovníka, který brzy oslaví osmatřicáté narozeniny, se každá další rehabilitace počítá jinak než v nejlepších letech kariéry. Tělo už nemusí reagovat stejně a návrat do tempa světové špičky je v UFC nemilosrdný.
Zároveň ale platí, že McGregor se dlouhodobě pohybuje v jiné kategorii než většina bojovníků. Sportovně už dávno není neporazitelným šampionem, který drtil pérovou a lehkou váhu, ale komerčně zůstává obrovskou silou. I po letech mimo klec dokázal z návratu proti Hollowayovi udělat událost, o které mluvil celý bojový svět. Právě proto bude UFC jeho další kroky sledovat velmi pozorně.
Poslední zápas ve smlouvě může být pro obě strany lákavý i komplikovaný zároveň. McGregor by chtěl odejít jinak než po zranění za 69 sekund. UFC ví, že jeho jméno stále prodává, ale zároveň musí řešit, jestli je jeho tělo schopné dalšího tvrdého kempu a zápasu. Fanoušci budou mezitím řešit hlavně jedno: jestli by další návrat byl ještě sportovní událostí, nebo už jen posledním pokusem zavřít příběh důstojněji.
Holloway po zápase naznačil, že by třetí duel dával smysl, protože odveta prakticky nic nevyřešila. Jenže nejdřív musí být jasné, jak vážné McGregorovo zranění je a jak bude probíhat léčba. Teprve potom se může mluvit o soupeřích, termínech nebo posledním vystoupení v UFC. Zatím existuje hlavně Conorova víra, že to celé nekončí.
A právě v tom je celý jeho příběh. McGregor byl vždycky mužem velkých prohlášení, extrémní sebedůvěry a schopnosti přesvědčit okolí, že nemožné je jen další výzva. Tentokrát ale nestojí proti soupeři v kleci, nýbrž proti času, zdravotnímu stavu a realitě posledních let. Pokud se opravdu vrátí, bude to možná jeho poslední šance ukázat, že ještě dokáže víc než jen přitahovat pozornost.
Po UFC 329 tak nezůstává jen porážka s Hollowayem. Zůstává i otázka, jestli McGregor dostane možnost odejít podle svého. On sám věří, že ano. Operace, rehabilitace, návrat k tréninku a poslední zápas ve smlouvě. Plán je jasný. Teď už musí rozhodnout tělo.