Zranění kolene na fotbalovém hřišti ukončilo jednu kariéru, ale nečekaně odstartovalo druhou, a to kupodivu mnohem slavnější. Příběh Markuse Rühla je fascinující cestou od 57kilového mladíka k jednomu z nejmasivnějších kulturistů, jaké kdy svět viděl.
Když se zavřou dveře, otevře se okno… do posilovny
Známé přísloví dokonale vystihuje začátek kariéry německého kulturisty Markuse Rühla. V osmnácti letech se věnoval fotbalu, jeho sny ale přerušilo zranění kolene. Lékař mu tehdy v rámci rekonvalescence doporučil silový trénink. Pro Rühla, který v té době vážil pouhých 57 kilogramů, to byl osudový okamžik.
Do posilování se zamiloval a vrhl se do něj s neuvěřitelnou vervou. Intenzivní šestidenní tréninkový režim brzy začal nést ovoce. Během pouhých pěti let se z nenápadného mladíka stal profesionální kulturista s platnou IFBB kartou.
Honba za absolutní masou
Markus Rühl si dal jediný cíl: být co největší. A to se mu beze zbytku podařilo. Při výšce 178 centimetrů dokázal v objemové fázi nabrat až na neuvěřitelných 147 kilogramů. Jeho soutěžní váha se pak pohybovala kolem 130 kilogramů čistých, vyrýsovaných svalů.
Jeho rozměry byly legendární. Obvod stehna měl 86 centimetrů a hrudník měřil 152 centimetrů. Sám si roli „monstra“ užíval. „Líbí se mi být šílencem. Je to kompliment, když lidi vidí mou velikost,“ citoval ho v dobách jeho slávy server muscleandfitness.com.
Miláček publika, postrach porotců
Díky své extrémní postavě se Rühl stal miláčkem fanoušků. Na soutěžích často sklízel bouřlivější ovace než legendy jako Ronnie Coleman nebo Jay Cutler. Jeho brutální svalová hmota ale zároveň rozdělovala porotce, kteří často upřednostňovali estetičtější a symetričtější postavy.
I proto se mu nikdy nepodařilo vyhrát nejprestižnější titul Mr. Olympia, kde bylo jeho nejlepším umístěním páté místo v roce 2004. Přesto vyhrál několik profesionálních soutěží, jako byly Toronto Pro nebo Noc šampionů, a navždy se zapsal do historie jako jeden z nejpopulárnějších a nejmasivnějších kulturistů všech dob.
