Dallas, horký texaský asfalt vibruje pod koly policejního auta. Uvnitř sedí chlap, který večer ze služebního obleku přeskočí do tílka a mění pouliční gangstery za 330 liber železa. Osmkrát po sobě ovládne Mr. Olympia a až teprve invalidní vozík mu připomene, že i bohové kulturistiky jsou z masa a kostí.
Od odznaku k pódiu: policajt, který miloval činky víc než koblížky
Ronald Dean Coleman, ročník 1964, nastoupil po univerzitě k policii v Arlingtonu. Hned po směně mířil do legendární posilovny Metroflex Gym. Majitel Brian Dobson mu nabídl doživotní členství výměnou za účast na soutěži. „Nebyl jsem blázen, zadarmo jsem vzal všecko,“ směje se Coleman ve svých vzpomínkách.
Light weight, baby! – když ego zvedá tři a půl tuny denně
Colemanova tréninková videa dodnes roztáčejí algoritmy:
- Dřep 362 kg na opakování
- Mrtvý tah 363 kg
- Bench s 225 kg, jako by šlo o ohřátou bagetu
Na otázku, zda v těch časech rostlo i jeho ego, odpovídá bez okolků: „Měl jsem největší ego široko daleko. Jsem si tím jistý.“
Osm korunek a třináct jizev: daň, která voní po lékařském lihu
Roky 1998–2005 = dominance, kterou nikdo nepřekonal. Ale také:
- 5 operací páteře
- 2 náhrady kyčelních kloubů
- Bezpočet epidurálních injekcí
Když jej fanoušci v roce 2020 poprvé spatřili na vozíku, sociální sítě zaplavila vlna empatie. Coleman věcně dodal: „Zničil jsem se, protože jsem miloval, co dělám. Nelituju ničeho.“
Co zůstalo, když zmizely kilogramy? Motivátor na YouTube a podnikatel v suplementech
Dnes šestadvacetinásobný „proč se nehýbat, když můžeš“ motivátor žije v Dallasu, natáčí Q&A videa a vede firmu Ronnie Coleman Signature Series. Kromě toho občas zajede na seminář – i na vozíku se totiž umí otočit k publiku a vysypat porci „yeah buddy“ tak hlasitě, že průměrné fitness centrum vyluxuje atmosféru. „Moje nejoblíbenější forma? Rok 1998. Kompaktní balík a linie, co mě dnes dojímá k slzám,“ přiznává v podcastu Brianu Shawovi.
Lekce pro „natural“ cvičence: svaly pominou, odkaz zůstává
Až příště budete přemýšlet, kolik ještě přidat na osu, položte si otázku: vydrží záda déle než PR na Instagramu? Colemanův příběh křičí, že každá mince má dvě strany a obě jsou vyraženy v potu a bolesti. Ale také v inspiraci, která přesahuje hranice kulturistiky.