Martin Fitzwater letos zářil na Olympii i v Praze, ale cesta na vrchol byla dlážděná chemickými experimenty a bolestí. Elitní kulturista se rozhodl prolomit tabu a do detailu popsal, co všechno do sebe musel dostat, aby konkuroval těm nejlepším, a přiznal, kdy mu tělo řeklo jasné dost.
Konec nočních můr a úzkostných stavů
Letošní sezóna pro něj byla jako ze snu, zařadil se mezi smetánku v kategorii Open a podmanil si pražské pódium. Jenže než vůbec mohl pomýšlet na pózování před rozhodčími, musel vyřešit kostlivce ve skříni v podobě zdevastovaného ramene.
Staré zranění z atletických let ho brzdilo tak, že se pomalu nemohl hýbat. Záchrana přišla v podobě injekčních peptidů BPC-157 a TB-500. „To rameno bylo totálně na sračky, v podstatě mě činka kdysi přibila k zemi,“ zavzpomínal barvitě Martin na moment, který ho málem stál kariéru. Díky této „opravě“ získal zpět mobilitu, bez níž by v takové konkurenci neměl šanci.
Chemická alchymie na téhle úrovni je hra s ohněm, obzvlášť když přijde řeč na psychiku. Fitzwater letos udělal zásadní rošádu v jídelníčku podpůrných látek. Obávaný Trenbolon, který je v branži nechvalně proslulý tím, že z chlapů dělá uzlíčky nervů plné agrese, poslal k ledu.
Místo něj vsadil na Parabolan a změna byla okamžitá. „Je to ten nejlepší pocit, jaký jsem na molekule typu Tren zažil. Zmizely úzkosti a ten neustálý pocit, že jsem na hraně,“ pochvaloval si novou strategii na youtube kanálu Trensparent with Nyle Nayga. Koktejl doplnil o Masteron, Anavar a Proviron, což mu zajistilo tu správnou tvrdost, aniž by mu mozek vypověděl službu.
Záchod načichlý chemií
Ne všechno ale šlapalo jako hodinky. Tělo má své limity a v Martinově případě zatáhlo za záchrannou brzdu u Stanozololu, známého jako Winstrol. Jakmile zvedl dávku nad 25 miligramů, organismus se vzbouřil. Trávicí potíže byly tak silné, že to nešlo ignorovat.
„Došlo to až do bodu, kdy jsem šel na velkou a téměř cítil ten chemický zápach Winstrolu. Moje játra to prostě nedávala,“ svěřil se bez obalu Fitzwater. Musel tedy couvnout, látku omezit a hasit požár vysokými dávkami glutaminu na ochranu vnitřních orgánů.
Filozofie přežití na vrcholu
Jeho upřímnost je v tomhle světě plném mlžení osvěžující, byť děsivá. Ukazuje, že vrcholová kulturistika není o tom do sebe bezhlavě píchat všechno, co teče, nýbrž o neustálém vyjednávání s vlastní biologií. Celý proces přípravy shrnul vítěz pražské show do jednoduché rovnice, kterou se řídí každý den, když otevře oči: „Je to o dávání a braní. Každý den se probudíte a musíte se přizpůsobit tomu, co vám tělo dovolí.“
