Sleduj nás

Bojoval, aby nezemřel hlady! Nyní může získat jackpot v pyramidě RFA

Bojoval, aby nezemřel hlady! Nyní může získat jackpot v pyramidě RFAFOTO: REAL FIGHT ARENA

Tohoto chlapíka již nemůže v kleci nic překvapit. Stejně jako miliony dalších Brazilců poznal život v totální chudobě, kdy se v ulicích favely snažil přežít ze dne na den.


Nyní je Ronys Torres blízko tomu, aby shrábnul nejlepší výplatu ve svém životě. Stačí k tomu jediné, vyhrát EUROGOLD pyramidu o třicet tisíc eur.

K bojovým sportům jej přivedla prostá snaha vydělat si peníze na základní obživu. Od útlého věku se sice rval v ulicích Ria, ale první profesionální zápas přišel až v roce 2006.

Od té doby nasbíral Torres úctyhodnou bilanci čtyřiceti vítězství a sedm porážek. V roce 2010 přišla pro Ronyse životní šance v podobě smlouvy s UFC. V nejlepší lize světa se ovšem neprosadil a po dvou prohrách byl propuštěn.

„K MMA jsem se dostal tak, že mě na ulici okradli o všechny peníze. Abych měl alespoň na jídlo, začal jsem profesionálně zápasit. V životě by mě nenapadlo, že budu nakonec bojovat po celém světě v těch největších organizacích,“ podělil se o své krušné začátky Torres v rozhovoru pro RFA.


Díky svým zkušenostem bude brazilský bijec patřit k jednomu z největších favoritů celého projektu. Podobné pyramidové turnaje již zažil v minulosti a s Ondrou Spejblem Hutníkem v zádech vytvoří opravdu silný tým. Jediné, co jej může limitovat oproti ostatním aktérům, je jeho malá postava a fakt, že většinu života strávil v lehké váze.

„Už jsem párkrát měl dva zápasy za jeden večer. Udělat tři, to bude nová zkušenost. Jsem opravdu vděčný za příležitost bojovat v RFA. Chtěl bych zde pokračovat i po této pyramidě. Tento rok chci bojovat častěji, protože se již brzy chystám do důchodu a chci toho ještě stihnout co nejvíc,“ naznačil Torres, kde by rád zakončil svoji bohatou kariéru.


Pokud se mu opravdu povede vybojovat v sobotu v noci třicet tisíc eur, odchod do penze bude jistě jednodušší.


Další články

MMA a Oktagon: proč nás tolik přitahuje boj?

Když se podívám na to, jak dneska lidi žijí, nemůžu se ubránit pocitu, že něco ze sebe pořád potřebujeme vybíjet. Sedíme za počítačem, řešíme deadliny, trávíme hodiny v kolonách, pořád se stresujeme. A pak přijde večerní zápas, aréna se zaplní do posledního místa a na scénu nastoupí dva borci, kteří se tam jdou doslova porvat. Hala se naplní testosteronem, diváci jsou natěšení, kdo vydrží víc. Ať už je to Oktagon v O2 areně, klec pro MMA, přenosy někde z Filipín, nebo malá projekce v hospodě, ten náboj tam prostě je.

MMA a Oktagon: proč nás tolik přitahuje boj?