Zdeněk Pernica se v sobotu ocitne v důležitém sportovním okamžiku své kariéry.
V Newcastlu se představí pod renomovanou organizací BKFC, kde ho čeká tvrdý box bez rukavic.
"Můj soupeř má za sebou vítězné zápasy jak v BKB, tak v BKFC, ale já nechci odjet s porážkou. Jediná věc, která mi na něm vadí, je, že je levák, takže musím trochu změnit svůj přístup. Jinak se na to moc těším," uvedl Pernica pro kaocko.cz a poskytl předzápasový rozhovor.
FOTO: OKTAGON MMA
S kým jste cestoval na zápas?
Na zápas jsem vyrazil s mým přítelem a trenérem Tomášem Hronem a ještě jedním kamarádem. V Londýně nás pak očekával můj anglický týmový člen Jarda, který mě vždy doprovází na zápasech v Anglii.
Jak jste připravený? Jak se daří s hubnutím?
Dobře jsem se připravil, už jsem shodil 7 kilogramů a do zítřka musím zhubnout ještě 3 kilogramy, které plánuji ztratit pomocí odvodnění. Hubnutí pro mě není příjemné, protože mám rád jídlo a sladkosti, takže to pro mě není jednoduché. Ale to je ta pravá cesta bojovníka.
Jak jste se připravoval speciálně na BKFC zápas?
Původně jsem se speciálně připravoval na jiného soupeře ve vyšší váhové kategorii, ale ten zápas nakonec nevyšel, a tak jsem přijal nabídku na zápas ve nižší váze s levákem. Musel jsem tedy upravit konec své přípravy. Nicméně, vše probíhalo skvěle.
Jak probíhají tréninky na box bez rukavic? Používáte nějaké speciální techniky?
Moje tréninky probíhají podobně jako u kteréhokoli jiného zápasu, ale současně se zaměřuji na posilování kloubů a podobné věci. Například trénuji sparingy s MMA rukavicemi.
Budete na zápasu vystupovat s českou vlajkou?
Samozřejmě, vezmu s sebou českou vlajku a vystoupím s ní. Už podruhé ji budu prezentovat v prestižní světové organizaci boxu bez rukavic, abych ukázal, že i u nás máme takové bojovníky.
Pro mnoho lidí se zdá být box bez rukavic příliš tvrdým sportem. Může však člověk opravdu prožít radost z tohoto sportu a překonat nervozitu a strach?
Já osobně si box bez rukavic strašně užívám. Tyto zápasy mi přinášejí radost a jsem šťastný, že mám možnost bojovat v takovýchto organizacích.
Jaké rady jste dostal od svých blízkých před odjezdem a s jakými očekáváními se máte vrátit domů?
Moji blízcí sice nejsou nadšeni, ale už si zvykli na mě a moji povahu. Rodiče mi fandí a přejí mi hodně štěstí. Před odchodem mi můj dvouletý syn Boris dal pusu pro štěstí a moje přítelkyně mi rovněž popřála úspěch a dobrý výsledek. Příprava na tento zápas byla náročná, ale mám úžasnou podporu a oporu v mých blízkých. Dám do toho vše!