V prvním kole ležel polomrtvý na podlaze klece a zdálo se, že je všemu konec, aby hned po pauze doručil jeden z nejděsivějších úderů letošního léta. Slavný pražský ostrov opět dostál své pověsti mystického místa, když přihlížel zrodu nečekaného krále.
- Uzbecký reprezentant Machmud Muradov vzal titulový zápas na poslední chvíli jako náhrada za zraněného Daniela Škvora.
- Úřadující irský šampion Will Fleury poslal v závěru prvního kola svého soka tvrdě k zemi a sahal po obhajobě.
- Druhé dějství přineslo drtivý zvrat, když obávaný vyzyvatel trefil přesný hák přímo na bradu a duel ukončil.
- Okamžitě po vítězství přeskočil čerstvý držitel pásu pletivo a zamířil si to rovnou k šéfovi organizace.
- Během emotivního pozápasového rozhovoru adresoval svá slova i dlouholetému parťákovi Karlosu Vémolovi.
Těžké chvíle pod palbou
Irský vládce polotěžké váhy Will Fleury hodlal z nenadálé změny soupeře vytěžit absolutní maximum a od úvodních vteřin šlápl na plyn. Bojovníci si v těsné blízkosti pletiva vyměňovali pekelně tvrdé rány, přičemž agresivní tempo na malý okamžik zbrzdil nedovolený úder kolenem do slabin. Rozhodčí vrátil oba borce do původní pozice a nelítostná přetahovaná o centimetry pokračovala dál. Obhájce titulu posléze znejistil soka přesně mířenou bombou a přenesl dění na zem.
Zástupce uzbecké bojové školy Machmud Muradov prožíval pod obrovskou tíhou nepřítele horké chvíle, navzdory silnému tlaku se však vydrápal zpět na nohy. Hledaný klid ale nenašel. Těsně před úvodní sirénou vykouzlil ostrovní suverén smrtící úder a poslal vyzyvatele nekompromisně k zemi. Spolumajitel organizace Ondřej Novotný u mikrofonu posléze zhodnotil kritický okamžik s tím, že šlo o zcela fatální zásah, který mohl zápas bleskově rozhodnout. Otráveného rohovníka nakonec zachránil před definitivní zkázou pouze včasný hvizd značící konec kola.
Znovuzrození a bleskové zúčtování
Vteřiny odpočinku na rohových stoličkách zapůsobily jako polití živou vodou. Druhá pětiminutovka totiž nabídla scénář, nad nímž sportovním fanouškům zůstával rozum stát. Původně odepisovaný bijec si chladnokrevně počkal na ideální příležitost, vypustil do prostoru gigantický dlouhý hák a trefil irského soupeře přesně na bradu.
Zaplněná Štvanice rázem explodovala nadšením. Raněný obhájce se zapotácel, čehož dravý lovec ihned využil a nemilosrdnou sérií dorážek donutil sudího k nevyhnutelnému ukončení zápasu. Euforie uvnitř arény nebrala konce. Nový majitel mistrovského pásu mrštně přelezl ocelové oplocení a nabral přímý kurz k vedení. „Zápasit mohu naprosto s kýmkoliv a kdykoliv si vzpomenete,“ zahlásil sebevědomě šéfovi Oktagonu. Fascinovaný promotér obratem pronesl, že pod širým nebem na slavném ostrově se zkrátka odehrávají ty nejméně pravděpodobné divy.
Usmíření nad krvavým plátnem
Populární zápasník si vzápětí převzal slovo a emotivně promluvil k bouřícímu davu. „Pokud v sobě nosíte nějaké sny, musíte jim sakra věřit. Pak už zbývá jen neustále a vytrvale dřít,“ svěřil se upřímně dojatý vítěz. Zrakem vyhledal v publiku svého tréninkového partnera Karlosa Vémolu a bleskově mu připomněl dřívější sliby z tělocvičny o chystaném drtivém knokautu.
Ostrý jazyk si ovšem talentovaný rváč neodpustil ani ve chvílích opojné radosti. Překvapivě si vzal na paškál samotného hybatele domácí scény, s nímž v minulosti řešil drobné nesrovnalosti ohledně své kariérní budoucnosti.
„Někdy mě dokážeš neuvěřitelně štvát, přesto vás tady všechny obrovsky miluji. Evropská scéna nemá konkurenci a tohle je zkrátka ta vůbec nejprestižnější organizace na celé planetě,“ uzavřel svou ohnivou řeč překvapivým vyznáním. Zlatý opasek a titul právoplatného vládce divize tak putuje do rukou muže, který na ostře sledovaný turnaj dorazil primárně jako záskok, aby v samotném závěru dokonale ukradl letní pražskou noc pouze pro sebe.