Carlos „Black Jag“ Ulberg si zjevně sbalil svačinu na delší výlet a na souboj s Jiřím Procházkou velkoryse zapomněl. Místo toho si vybral tanečního partnera, kterého český samuraj už jednou brutálně uspal, tedy Dominicka Reyese.
Kalkul, který se neodpouští
Ve světě, kde se odvaha cení zlatem a fanoušci chtějí vidět jen ty nejlepší proti nejlepším, udělal Carlos Ulberg krok, který vyvolal pozdvižená obočí. Měl na dosah zápas, jenž by ho v případě vítězství katapultoval přímo do titulové vřavy. Střet s Jiřím Procházkou, bývalým šampionem a mužem, jehož jméno rezonuje celou polotěžkou divizí, byl logickou a zároveň nejděsivější volbou. Jenže Ulberg ukázal, že jeho přezdívka „Black Jag“ možná nesymbolizuje dravost, ale spíše tichý a opatrný lov. Místo největšího predátora si vybral kořist, která už jednou poznala, jak chutná česká ocel.
Reyes: Vzpomínka na knockout, nebo znovuzrozený Fénix?
Dominick Reyes je člověk, který kdysi budil respekt. Byl to muž, který téměř porazil legendárního Jona Jonese a jehož levá ruka byla postrachem divize. Poté ovšem přišla éra tvrdých knockoutů. Ten nejikoničtější mu bezpochyby uštědřil právě Procházka loktem z otočky, který obletěl svět. Ačkoli se Reyes nedávno vrátil na vítěznou vlnu, pachuť oné porážky stále visí ve vzduchu. Je jeho volba pro Ulberga například:
- Strategický majstrštyk? Jde přece o zápas s velkým jménem, které má však viditelné trhliny v obraně.
- Pojistka proti prohře? Výhra nad Reyesem nevystřelí Ulberga tak vysoko jako triumf nad Procházkou, ale porážka by ho ani nestála tolik.
- První hlavní zápas večera? Tento souboj bude hlavním tahákem turnaje v Perthu, což je pro Ulbergovu kariéru obrovský marketingový skok vpřed.
„Bojovat s Reyesem, abyste se dostali k titulu, je mnohem snazší než bojovat s Jiřím,“ shrnul trefně jeden z fanoušků na sociálních sítích. A přesně v tom tkví jádro pudla. Ulberg si nevybral cestu bojovníka, nýbrž cestu manažera své vlastní kariéry.
Když se odvaha nenosí aneb co na to samuraj?
Zatímco se Ulberg připravuje na střet s mužem, kterého už český zástupce jednou vyřadil z provozu, Jiří Procházka mlčí a trénuje (na Khalila Rountreeho). Jeho filozofie je naprosto jasná, jelikož chce přijmout jakoukoli výzvu, jít tou nejtěžší cestou a neuhýbat pohledem. Ulbergův tah je tak v přímém kontrastu s étosem, který Procházka ztělesňuje. Není to jen o sportu, protože sledujeme střet dvou světů. Je to svět vypočítavosti proti světu nekompromisní cti.
Ulberg nyní musí porazit Reyese, aby dokázal, že si zaslouží bojovat s mužem, který Reyese už dávno porazil. Působí to jako skládat reparát ze zkoušky, kterou váš rival zvládl na výbornou hned napoprvé.
