Smrt influencerky a zápasnice Míny po nehodě na thajském ostrově Koh Samui zasáhla Česko. Jenže vedle emocí přichází i tvrdé vystřízlivění. Thajsko pro mnoho turistů působí jako levný ráj na skútru, realita je ale mnohem nebezpečnější. A když se něco stane, nejde jen o samotný náraz. Rozhodují i minuty, papíry, pojištění a schopnost zachovat chladnou hlavu.
Tragédie kolem Míny znovu připomněla věc, kterou spousta lidí v Thajsku podcení hned první den. Koh Samui sice na fotkách vypadá jako pohlednice, ale silnice tam umí být brutálně nevyzpytatelné. Provoz je vlevo, všude se pletou skútry, dodávky, náklaďáky i turisté bez zkušeností, kteří sednou na motorku jen proto, že ji půjčí skoro na každém rohu. Právě motocykly přitom v Thajsku tvoří drtivou většinu smrtelných obětí nehod. WHO uvádí, že Thajsko patří k nejrizikovějším zemím v regionu a v roce 2021 tam na silnicích zemřelo odhadem přes 18 tisíc lidí.
A tady přichází první tvrdý střet s realitou. Mnoho turistů má pocit, že na skútr v Thajsku stačí „nějaký řidičák“ nebo že to nikdo řešit nebude. Jenže oficiální informace říkají něco jiného. Návštěvník má mít mezinárodní řidičský průkaz a zároveň svůj národní řidičák. A pokud řídí skútr nebo motorku, musí mít oprávnění právě na tuto kategorii, ne jen na osobní auto. Problém je v tom, že půjčovna vám klíčky často dá i bez pořádné kontroly. Když pak ale přijde nehoda, najednou se kontroluje všechno a pojišťovna může začít hledat důvod, proč neplnit.
Právě tohle je jedna z věcí, kterou Češi i další Evropané v jihovýchodní Asii dlouhodobě neodhadnou. To, že vám někdo skútr bez problému půjčí, ještě neznamená, že jste v právu, že jste pojištění a že jste připravení na místní provoz. V Thajsku se navíc jezdí jinak než ve střední Evropě. Nestačí „umět řídit“. Člověk musí umět číst chaos, počítat s předjížděním z různých stran a hlavně nepanikařit. První dny po příletu jsou v tomhle směru obzvlášť nebezpečné.
Další iluze se rozpadá ve chvíli, kdy po nehodě přijde převoz do nemocnice. V Evropě lidé automaticky čekají, že v akutním stavu začne okamžitě fungovat systém bez dalších otázek. V Thajsku je realita složitější. Existují mechanismy pro urgentní péči, ale zahraniční doporučení i nemocniční informace současně upozorňují, že zařízení často požadují garanci platby, potvrzení pojištění nebo zálohu, zejména při přijetí a další hospitalizaci. Mimo Bangkok pak může být úroveň péče i dostupnost specializovaných výkonů méně předvídatelná. Jinými slovy: nejde říct, že by člověka nechali bez pomoci, ale finance a administrativa tam zkrátka hrají větší roli, než si turisté připouštějí. A to, že je právě jedna ráno, vám do karet nehraje.
Emoce kolem Mínina případu ještě zesílily kvůli tomu, co z nemocnice popisoval její blízký okruh. Ve veřejném prostoru zaznělo, že Samir Margina na místě křičel na personál, vyvíjel tlak a rozdával peníze ve snaze urychlit pomoc. Některá česká média tato svědectví převzala z vyjádření rodiny a sociálních sítí. Jenže právě tady je dobré ubrat emoce a přidat chladný pohled. V thajském kulturním prostředí bývá veřejný křik, nátlak a ztráta sebekontroly spíš kontraproduktivní. Místní společnost je mnohem víc postavená na klidu, respektu, hierarchii a snaze „neztratit tvář“. Tvrdý tlak proto nemusí personál rozhýbat, ale klidně i zablokovat komunikaci.
To ale není útok na Samira. Spíš opačně. Vypadá to, že se snažil udělat maximum v naprosto zoufalé situaci. Jenže podobné chvíle zároveň ukazují rozdíl mezi evropským instinktem „zařvu a něco se pohne“ a thajskou realitou, kde může být účinnější klidný, důsledný a formální postup přes doktory, pojišťovnu, překladatele a případně ambasádu. V krizové chvíli je to strašně těžké, ale přesně tohle je jedna z věcí, na kterou by měl člověk myslet ještě před odletem, ne až na chodbě cizí nemocnice.
Koh Samui navíc není první ostrovní destinace, kde se podobné drama odehrálo. Už dříve se objevovaly zprávy o vysokém počtu dopravních nehod, z nichž velkou část tvoří právě motorky a skútry. Starší lokální data mluvila o tisících nehod ročně a desítkách mrtvých, přičemž významnou část obětí měli tvořit turisté. Nejde tedy o výjimečný exces, ale o dlouhodobý problém ostrovního provozu, který se zvenku často tváří mnohem nevinněji, než ve skutečnosti je.
A ano, Koh Samui se tragicky zapsalo i do světa bojových sportů. Loni tam po svém prvním zápase v thajském boxu zemřel třicetiletý Brit Joseph Itai Rinomhota, který po duelu zkolaboval a později v nemocnici zemřel. Není to stejný případ jako nehoda na skútru, ale pro fighting scénu je to další připomínka, že ostrovní „fight camp dream“ má i svou temnou stranu. Vedle toho letos svět obletěl i případ mladého Brita Tigera Duggana, který po motonehodě na Koh Samui bojoval o život a musel být následně řešen převoz do Bangkoku.
Na smrti Míny je nejděsivější možná právě to, jak rychle se dovolenková pohoda může změnit v boj o minuty. Ráno fotky z pláže, odpoledne skútr, náraz, nemocnice a chaos. Lidé v Thajsku často řeší cenu kokosu, hotelu a skútru, ale neřeší tři zásadní věci: jestli mají správné oprávnění, jestli jim pojištění skutečně kryje jízdu na motorce a co se bude dít, když skončí ve špatný čas ve špatné nemocnici. A právě to je na celém příběhu nejsilnější a nejmrazivější vzkaz. Thajsko není nebezpečné proto, že je „exotické“. Je nebezpečné tehdy, když ho člověk podcení.
Mína už domů neodjede. A právě proto má smysl říct nahlas i to, co se lidem před odletem poslouchá špatně. Skútr v Thajsku není hračka, pojištění není formalita a nemocnice v cizině nefunguje jako doma. Na Koh Samui se nevyplácí podcenit vůbec nic.
Redakce Top-Fight tenhle text nepíše od stolu. Do Thajska jezdíme za tréninkem už třináctým rokem a místní prostředí dobře známe nejen z krátkých dovolených, ale z dlouhodobé osobní zkušenosti. Dobře víme, jak tam funguje běžný život, úřady, doprava, nemocnice i přístup místních lidí. Právě proto jsme chtěli tenhle článek napsat bez příkras - ne kvůli senzaci, ale jako varování pro všechny, kteří mají pocit, že Thajsko je bezstarostný ráj, kde se nemůže nic stát. Skutečná tvář Thajska se totiž ukáže až ve chvíli, kdy přijde první problém.
Co turisté v Thajsku nejčastěji přehlédnou
- Na Koh Samui a v celém Thajsku se jezdí vlevo.
- Na skútr nestačí jen řidičák na auto; potřeba je i správná motocyklová skupina a mezinárodní řidičský průkaz.
- Půjčovna vám skútr klidně dá, ale pojišťovna po nehodě může řešit každou formalitu.
- Nemocnice mohou chtít garanci úhrady, potvrzení pojištění nebo zálohu.
- Křik a tlak na personál nemusí v thajském prostředí pomoct, někdy spíš zhorší komunikaci.