Jeho tělo je zocelené bitvami, ale hlava teď potřebuje jiný typ výzvy. Jiří Procházka odmítl titulovou šanci, aby mohl dokončit školu a nabrat síly.
Samuraj si vybírá vlastní tempo
Jiří Procházka mohl mít další titulový výstřel, ale s pokorou jej musel odmítnout. Došel totiž do bodu, kdy si pečlivě vybírá, co bude dělat.
„V tomhle musím jasně ukázat, že i já mám své hranice. Nemůžeš pokaždé kývnout, že teď je potřeba být tady, pak zase jinde. Takhle jsem to udělal dvakrát s Pereirou. Jon Jones nemohl do New Yorku, tak jsme vzali hlavní zápas. Ve Vegas nemohl Conor McGregor, tak jsme šli znovu hlavní zápas,“ připomněl Procházka pro Kaocko.cz.
Jindy by možná kývl. Teď ale přišla chvíle, kdy chce mít kontrolu nad vlastním časem i tělem. Dva předchozí zápasy s Pereirem – jeden ve Vegas, druhý v New Yorku – absolvoval bez plné přípravy. Výsledky? Tvrdé porážky. Byť by si Jirka proti Magomedovi Ankalaevovi jistě věřil, bez plnohodnotné přípravy by opět mohly nastat komplikace.
Škola, klid a železná rutina
Zatímco jiní makají ve fitku, Jiří sedí v knihách. Připravuje se na závěrečné zkoušky a trénuje sám, daleko od lesku sportovních hal. Jeho dny jsou rozkouskované mezi ranní aktivací, taháním pytle a učením. Žádný tým, žádná sláva, jen lesní dojo a disciplína.
„Skoro vůbec nejsem v gymlu, chodím trénovat sám k sobě do lesa. Tam si zvedám, dělám rutinu na pytli, pořád to samé, abych se alespoň v něčem posouval. Ráno mám trénink, aktivaci, pak se jdu učit,“ přibližuje.
Je v tom klid. A v tom klidu roste síla. O soupeři zatím nemluví. Nechce. Neví. Ale jakmile
Co bude dál?
Z jeho slov i gest je jasné, že další zápas není otázkou týdne. Pokud vše půjde podle plánu, fanoušci ho v oktagonu znovu uvidí na podzim. Zatím nevíme proti komu, ale protože se vrací i Alex Pereira, tak to nejvíce vypadá na Carlose Ulberga.