Kdyby diváci v hale na okamžik odvrátili zrak, přišli by o jeden z nejsurrealističtějších momentů celého večera, neboť to, co se odehrálo mezi dvěma obry, připomínalo spíše pouliční rvačku než organizovaný sport. Americký zápasník Josh Hokit nejenže svého soka fyzicky zdevastoval, ale stihl ho i zesměšnit, načež rozhodčí duel ukončil přesně se závěrečným klaksonem.
Demolice bez špetky úcty
Matchmakeři organizace zřejmě doufali v klasickou přestřelku těžkých vah, avšak realita v kleci nabídla jednostrannou šikanu. Agresor Josh Hokit se do výměn vrhl bez jakýchkoli skrupulí, okamžitě zkrátil vzdálenost a srazil oponenta k zemi, kde naplno využil svou masivní váhovou převahu. Třebaže se Freeman ze sevření vymanil a vyškrábal zpět na nohy, jeho energetický rezervoár již svítil červeně. Naopak jeho trýznitel působil, že se teprve zahřívá.
Zlomový okamžik přišel s drtivým zvedákem, který poslal Freemana znovu do horizontální polohy. V tu chvíli se oktagon proměnil v divadlo jednoho herce. Hokit se soupeři dostal do zad, zasypal ho salvou úderů, ba co víc, rozhodl se ho i veřejně potupit. Diváci nevěřili vlastním očím, když vítěz svému ležícímu sokovi symbolicky naplácal na hýždě, jako by trestal zlobivé dítě. Freeman sice tento nápor sebezáchovně přežil, leč jeho řeč těla jasně signalizovala blížící se konec.
Prostředníček místo pozdravu
Závěrečná minuta úvodního dějství se změnila v zoufalý boj o přežití, v němž létala kolena na hlavu i na břicho. Když se vyčerpaný Freeman v posledních vteřinách pokusil o zmatený úprk na druhou stranu klece, jeho soupeř už ani nejevil zájem o pronásledování. Místo toho se zastavil a poslal za prchajícím sokem jasné gesto, a to vztyčený prostředníček. Freeman, zcela zlomený fyzicky i mentálně, si v tu chvíli odevzdaně dřepl na podlahu.
Tato zjevná rezignace neunikla pozornosti třetího muže v kleci. Rozhodčí správně vyhodnotil situaci, že Freeman již nehodlá klást odpor, pročež duel ukončil souběžně se sirénou oznamující konec kola. Zmatená situace vyústila v technické KO, neboť bojovník musí být schopen a ochoten pokračovat, což v tomto případě očividně neplatilo.
Veršotepec s duší rváče
Zatímco poražený lapal po dechu, vítěz předvedl oslavný taneček, který jen potvrdil jeho výbornou fyzickou připravenost. To pravé představení však přišlo až s mikrofonem v ruce. Hokit, jenž se netají inspirací u kontroverzního Colbyho Covingtona, spustil vskutku netradiční monolog.
Komentátor a legenda sportu Daniel Cormier zůstal stát jako opařený, když vítěz začal recitovat podivnou básničku. „Byla to hodně zvláštní chvíle, ani jsem nevěděl, co na to říct,“ glosoval situaci později. Bývalý hráč amerického fotbalu, který se MMA věnuje teprve tři roky, tak znovu potvrdil, že hodlá budovat kariéru nejen na výkonech, ale i na výstřednosti. Jeho cesta od dravého nováčka z Dana White’s Contender Series až po tuto dominantní výhru naznačuje, že těžká váha našla nového, byť značně nevyzpytatelného hráče.