Kimbo Slice si nesl do klece pověst muže, který se bije, jako by šlo o život. Proti Jamesi Thompsonovi to ale nebyla další minutová poprava. Tentokrát narazil – a tím víc bolel finální úder.
Tvrdý začátek. Kimbo poprvé na zádech
James Thompson nebyl žádný nováček. Byl těžší, zkušenější a přesně věděl, co dělat. Hned v úvodu zatlačil a po čtyřiceti vteřinách měl Kimba Slice na zádech. Pro fanoušky to byl šok… pouliční bijec, který všechno a všechny boural, najednou leží a brání se.
Kimbo se ale dokázal zvednout. Nebylo to však jednoduché, jelikož jej soupeř neustále tlačil a hrozil submisemi. V jednu chvíli dokonce držel kimuru. Slice to ustál a kolo dojel.
Druhé kolo a zlom
Ve druhé rundě se role obrátily. Kimbo našel sílu a trefil. Prvním tvrdým úderem zatřásl soupeřem, druhým ho téměř vypnul.
Thompson se ale držel. Byl unavený, ale šel dál. Pokusil se ještě jednou o takedown, dostal se nahoru a snažil se ukončit zápas ground and poundem. Jenže už neměl sílu.
A tehdy to přišlo.
Úder, který nezapomeneš
Kimbo se opřel do pravého háku. Přesný, tvrdý, zdrcující. Thompsonovo ucho okamžitě začalo krvácet. Roztrhlo se. „Cítil jsem, jak to prasklo. Nikdy jsem nic takového nezažil,“ vzpomínal později Thompson.
Rozhodčí to hned ukončil. Kvůli zranění, ne kvůli knockoutu. Ale pro diváky to bylo ještě drsnější. Nešlo o pád. Šlo o výjev, který vypadal jako z hororu.
Odveta, která už nepřišla
Oba se měli znovu utkat o dva roky později. Bellator 158, Londýn. Hlavní zápas večera. Ale Kimbo Slice už nikdy do klece nevstoupil. Zemřel měsíc před turnajem na selhání srdce. Bylo mu 42 let.
„Mrzí mě, že jsme si to nemohli zopakovat. Ale na ten zápas nikdy nezapomenu,“ dodal v podcastu pro talkSPORT Thompson.
Zůstalo to v hlavě. I v uchu
Kimbo byl pro MMA něčím jiným. Nebyl technický mistr. Ale měl sílu, instinkt a příběh. A i když jeho kariéra trvala krátce, zanechal za sebou momenty, na které se nezapomíná.
Zápas s Thompsonem nebyl krásný. Ale byl skutečný. Krvavý, hrubý, nezapomenutelný.
A ten zvuk prasklého ucha? Ten fanoušci slyší dodnes. A Thompson jej dokonce i cítí.