Sleduj nás

Sparing není válka. 7 nepsaných pravidel gymu, která nováčkům nikdo neřekne

Sparing není válka. 7 nepsaných pravidel gymu, která nováčkům nikdo neřekneFOTO: UFC

„Jedeme lehce,“ zazní před kolem. O pár sekund později ale kolem hlavy létají bomby, jako kdyby šlo o titulový zápas. Sparing má přitom člověka zlepšovat, ne dokazovat, kdo je největší tvrďák v tělocvičně. Tohle jsou nepsaná pravidla, podle kterých se velmi rychle pozná dobrý sparingpartner.

To nejdůležitější

  • Sparing není zápas a jeho hlavním cílem má být zlepšování techniky, reakcí a rozhodování.
  • Domluvenou intenzitu by měli oba bojovníci respektovat po celé kolo.
  • Zkušenější a těžší zápasník by měl umět přizpůsobit tempo slabšímu partnerovi.
  • Čisté vybavení, krátké nehty a základní hygiena jsou součástí respektu k ostatním.
  • Dobrý sparingpartner není ten, kdo v gymu všechny porazí, ale ten, se kterým chtějí ostatní trénovat znovu.

Sparing patří k nejdůležitějším částem přípravy v boxu, MMA, kickboxu nebo thajském boxu. Právě při něm člověk zjistí, zda dokáže naučenou techniku skutečně použít proti soupeři, který se brání a vrací údery.

Jenže mezi kvalitním sparingem a zbytečnou válkou v tělocvičně je někdy překvapivě tenká hranice.

Chceš vidět Top-Fight častěji na Googlu?
Přidej si Top-Fight.cz mezi své preferované zdroje. Naše články se ti pak mohou častěji zobrazovat mezi hlavními zprávami na Googlu.
★ Přidat Top-Fight jako preferovaný zdroj
Nastavení proběhne přímo na Googlu.

Nepsaná pravidla přitom nejsou žádnou novinkou. Renomovaný singapurský gym Evolve MMA například zdůrazňuje, že se oba sparingpartneři mají předem shodnout na intenzitě a následně ji dodržovat. Pokud se nedohodnou, bezpečnější výchozí variantou má být lehčí tempo.

1. Řekneš „lehce“? Tak skutečně jeď lehce

Možná největší klasika bojových gymů.

Oba se před kolem domluví na technickém sparingu. Přijde první tvrdší zásah, druhý ho automaticky vrátí, první přidá ještě trochu a během půl minuty se z technického kola stane malá válka.

Právě schopnost držet předem domluvenou intenzitu patří k základním známkám zkušeného bojovníka.

Tvrdé sparingy mají v přípravě své místo. Musí ale být tvrdé proto, že to chtějí oba bojovníci a trenér, nikoliv proto, že jeden z dvojice nedokáže kontrolovat ego.


2. Sparing se nevyhrává

Na Facebooku po něm nebude svítit skóre 1:0. Nikdo vám nepřipíše vítězství do profesionálního rekordu a za „výhru“ nad kolegou z gymu nepřijde žádná prémie.

Sparing je trénink.

Má být místem, kde si člověk dovolí zkoušet nové věci, pracovat na chybách a dostávat se i do situací, které mu nejsou příjemné.

Pokud je jediným cílem každého kola protivníka přebít a za každou cenu ukázat, kdo je lepší, část smyslu sparingu mizí.


Paradoxně právě ego často brzdí další zlepšování. Kdo se bojí při tréninku udělat chybu nebo „prohrát“ výměnu, začne používat pouze věci, které už bezpečně ovládá.

3. Máš 100 kilo a soupeř 70? Podle toho se chovej

Rozdíl ve váze, síle a zkušenostech nejde při sparingu ignorovat.

Zkušenější bojovník proti nováčkovi většinou nepotřebuje dokazovat, že ho dokáže zasáhnout. Stejně tak stokilový zápasník nemusí do výrazně lehčího kolegy posílat údery stejnou silou jako do soupeře své váhové kategorie.

Schopnost kontrolovat tempo a sílu není slabost. Naopak je jednou z věcí, podle kterých lze zkušeného bojovníka poznat.

O tom, jak komplikované mohou být sparingy mezi lidmi s rozdílnou úrovní nebo motivací, nedávno mluvila také Hanka Gelnarová, která popsala své zkušenosti z českých gymů.

4. Když partner řekne dost, je konec

Bolavé rameno, zraněné koleno, únava nebo jednoduše pocit, že je intenzita příliš vysoká. Není potřeba žádné dlouhé vysvětlování.

Pokud druhý člověk požádá o zpomalení, vynechání určité techniky nebo ukončení kola, sparingpartner by to měl respektovat.

Obzvlášť u grapplingu platí ještě jednodušší pravidlo: tap znamená okamžitý konec techniky.

Na tréninku není důvod čekat, zda páka nebo škrcení „ještě trochu půjde“.

5. Čisté rukavice a krátké nehty nejsou luxus

Khabib Nurmagomedov nedávno pobavil fanoušky tvrzením, že se do gymu připravuje skoro jako na svatbu. Sprcha, čisté zuby, ostříhané nehty, čisté oblečení a dokonce kolínská.

Zní to úsměvně, základní myšlenka je ale naprosto vážná.

Při bojových sportech jste ke svému partnerovi často několik desítek minut v bezprostředním kontaktu. Propocené rukavice, rashguard použitý několik tréninků za sebou nebo dlouhé nehty proto nejsou jen soukromým problémem jednoho člověka.

Také systém Gracie Barra mezi pravidly etikety zdůrazňuje krátké nehty a čisté kimono či tréninkové oblečení.

Jednoduché pravidlo: nechoď na trénink ve stavu, ve kterém bys sám nechtěl někoho obejmout.

6. Ne každý potřebuje po každém kole trenérskou přednášku

Dobrá rada od zkušenějšího kolegy může být k nezaplacení. Něco jiného je ale člověk, který po každém kole vysvětluje všem ostatním, co dělají špatně.

Pokud se partner na radu zeptá, pomozte mu. Pokud trenér řekne, ať něco vysvětlíte, vysvětlete.

Jinak někdy úplně stačí podat si rukavice a pokračovat do dalšího kola.

V každém gymu je trenér z nějakého důvodu.

7. Co se stane na sparingu, nemusí skončit na Instagramu

Kamery jsou dnes v gymech prakticky všude a natočit povedenou kombinaci je otázka několika sekund.

Přesto existuje ještě jedno pravidlo, které profesionální bojovníci často berou velmi vážně: sparing není veřejný zápas.

Člověk při něm zkouší nové techniky, může být uprostřed těžké přípravy, trénovat po několika náročných kolech nebo úmyslně pracovat ze špatných pozic.

Krátký sestřih proto může vytvořit úplně jiný obrázek než celý trénink.

Pokud má video skončit veřejně na sociálních sítích, nejjednodušším pravidlem je zeptat se druhého člověka, zda s tím nemá problém.

Pohled Top-Fight: Nejlepšího parťáka poznáte jednoduše

Ne podle toho, kolik lidí při tréninku sestřelí.

Ani podle toho, kolikrát dokáže během jednoho večera upozornit ostatní, že právě „vyhrál“ kolo.

Skutečně dobrého sparingpartnera poznáte podle mnohem jednodušší věci: ostatní si ho sami vybírají znovu.

Vědí totiž, že proti němu mohou jet tvrdě, když se na tom domluví. Mohou jet technicky, když potřebují. Nemusí se bát zbytečného zranění a zároveň vědí, že jejich chyby budou potrestané kontrolovaným způsobem.

A přesně takový sparing posouvá oba bojovníky.

I profesionálové postupem času často mění pohled na to, kolik tvrdých kol jejich tělo skutečně potřebuje. Karlos Vémola například dříve pro Top-Fight popisoval, že po opravdu tvrdém sparingu už někdy další trénink ten den nepřidává.

A teď otázka do gymů: které nepsané pravidlo se podle vás porušuje úplně nejčastěji?

Zdroj: Autorský text


Další články