Hokejové stadiony zůstaly jeho domovem. Kdysi tam cinkaly puky o plexisklo, dnes tvrdé údery o tváře soupeře. Michal Martínek se našel v MMA, drsném sportu, ve kterém však může lépe prodat svůj potenciál. Jen ty začátky nebyly zrovna snadné.
Hokejový sen vs. realita u dveří
Ještě před pár lety si Michal Martínek sám sebe představoval jako profesionálního hokejistu. Působil v juniorské extralize, kde se dokonce potkal se slavným Radkem Gudasem. Sen o NHL? Rozplynul se.
„Nepovedlo se to, tak jsem skončil na dveřích jako vyhazovač,“ vykládá Martínek v podcastu Men’s Factor. Zároveň se zapsal na vysokou školu, ale to bylo podle něj i tak „moc volného času pro akčního člověka, který potřebuje pohyb“. Takže místo ztraceného hokeje se začal s vervou vzdělávat bojem.
První šampion těžké váhy Oktagonu: S kým vším spároval?
Životní zlom přišel, když se začal věnovat MMA a zakotvil v organizaci Oktagon. Tam se stal prvním šampionem těžké váhy.
„Čtrnáct dní před titulovým zápasem s Viktorem Peštou jsem ještě stál na dveřích. Nikdo neměl tušení, kolik úsilí a investic to chtělo,“ vysvětluje.
Finanční realita zápasníků prý není tak pohádková, jak by se zdálo z médií. Často to znamená jít do mínusu na několik let. Co však pro něj bylo klíčové, jsou zkušenosti, které nabral při sparingách s hvězdami:
- Alexander Gustafsson: „Najednou mi zavolali, ať přiletím na sparing. Přitom jsem ho znal z PlayStationu jako legendu z bitvy s Jonem Jonesem.“
- Khamzat Chimaev: „S tím jsem dokonce spal na palandě.“
Bez peněz na protein: Roky obětí a ztrát
Základní realita? V MMA musíte nejdřív dát roky dřiny, aby se vám to vůbec vrátilo. Martínek vzpomíná: „Byly doby, kdy jsem neměl ani na protein. Člověk investuje všechno do tréninku, rehabilitací… a vrátí se to po dlouhém čase.“
Přitom se učil, jak nastavit hlavu - především z hokeje mu zůstal návyk strategicky přemýšlet a krotit emoce. „Klidná mysl je pro mě zásadní,“ říká. Pokud se nechá vyprovokovat agresí v kleci, mohl by rychle prohrát, proto sází na mentální chlad.
Rozjetá cesta v KSW a boj o titul
Když opustil Oktagon, zamířil do polské KSW, nejsilnější MMA organizace ve střední Evropě. A tam si získal respekt. Momentálně balancuje na hraně titulového zápasu v těžké váze.
„Doufám, že ten pás přivezu do Prahy,“ netají se odhodláním.
Mezitím přemítá i nad budoucností českého (a světového) MMA. Co by podle něj mládež potřebovala?
„Když vidím ročníky 2000 a dál, jedou spíš na telefonech, ne na pohybu. Než přijdou do gymu, už mají zpoždění na pohybových vzorcích,“ kritizuje. „Ale vždy je cesta se zvednout a začít makat.“
Z vyhazovače, co sotva měl na protein, se tak stal respektovaný bojovník s mezinárodním renomé, kterému se otevřely dveře k zápasu o titul KSW. Příběh, který dokládá, že když se člověk rozhodne, jeho životní cíl se může převrátit o 180 stupňů - třeba na palandě s Khamzatem Chimaevem anebo při spartánské cestě, kde se vyplatí každá kapka potu.
Zdroj: Podcast Men’s Factor