Mnichovská hala ho přivítala pískotem a bučením, on jí však odpověděl tím nejlepším možným způsobem. David Hošek šokoval favorita hned v úvodu, jenže pohádkový scénář se rychle změnil v noční můru na zemi, po níž v kleci bouchly saze.
Ticho po pěšině
Atmosféra by se dala krájet, když promotér Ondřej Novotný vyvolal jméno českého zástupce. Domácí publikum dalo jasně najevo, kdo je tu pánem, a zahrnulo Davida Hoška nepřátelským hlukem. Proti němu stál Alexander Poppeck, v očích bookmakerů i fanoušků největší favorit celého turnaje Oktagon 80. Jenže papírové předpoklady vzaly za své hned v prvních vteřinách. Český boxer vytasil zbraň, kterou od něj čekal málokdo, a tvrdým kopem na hlavu poslal německého „vikinga“ k zemi.
Senzace visela ve vzduchu, leč otřesený Němec prokázal obrovskou odolnost. Oklepal se, vstal a bleskově otočil kormidlo dějin. Role se prohodily a najednou to byl Hošek, kdo musel bojovat o přežití na lopatkách. Poppeck nešetřil lokty a z boční pozice se propracoval až do dominantního mountu, odkud spustil kanonádu. V zoufalé snaze o obranu se český bojovník dopustil faulu, když divokým kopem zasáhl soupeře do hlavy v momentě, kdy byl ještě na kolenou, pročež musel rozhodčí duel krátce přerušit.
Obrat a výbuch emocí
Definitivní zlom přišel po pauze. Třebaže Hošek ještě stihl vyslat dvě jedovatá kolena na žebra, německý tank ho nemilosrdně natlačil na pletivo a znovu doručil takedown. Scénář na zemi se opakoval… přechod do dominantní pozice a tvrdé údery, kterým se Hošek snažil vyhnout přetočením, leč marně. Rozhodčí viděl dost a zápas po několika dalších ranách ukončil.
Emoce po odmávnutí nebyly zrovna pozitivní. Poražený vyzyvatel vyskočil na nohy a v návalu frustrace gestikuloval směrem ke svému rohu a naštvaně něco vyčítal svým trenérům, ačkoliv přesný důvod jeho hněvu zůstal zahalen tajemstvím.
Vítěz si naopak mohl oddechnout. „Opravdu mě zaskočil, ten kop jsem vůbec neviděl přicházet,“ přiznal po zápase v kleci Alexander Poppeck a sportovně dodal: „Dokázal jsem se ale okamžitě vrátit do hry a otočit to.“ Hošek tak sice předvedl moment večera, ale domů odjíždí s prázdnou a zřejmě i s pocitem promarněné životní šance.