Sean Strickland právě drží titul šampiona UFC, vydělává velké peníze a patří mezi nejvýraznější tváře celé organizace. Přesto mladým bojovníkům poslal nečekané varování: pokud mají jinou možnost, do UFC by podle něj vůbec vstupovat neměli. V otevřeném rozhovoru popsal nízké nástupní platy, zápasy nabízené na poslední chvíli i údajné odstavení těch, kteří vedení odmítnou. Jeho slova jsou obzvlášť výbušná v době, kdy má UFC díky nové smlouvě s Paramountem inkasovat 7,7 miliardy dolarů.
Strickland netvrdí, že se špatně má také on. Naopak přiznal, že jako dvojnásobný šampion a hvězda hlavních zápasů vydělává dobře. Právě z této pozice ale upozornil na úplně jinou realitu řadových členů soupisky. Za porážku může nováčkovi zůstat po odečtení daní a odměny manažerovi jen sedm nebo osm tisíc dolarů. To je přibližně 149 až 170 tisíc korun ještě před zaplacením trenérů, kempu, zdravotní péče a dalších nákladů.
To nejdůležitější:
- Sean Strickland označil systém odměňování v UFC za predátorský.
- Noví bojovníci podle něj stále běžně podepisují smlouvy na 10 tisíc dolarů za nástup a dalších 10 tisíc za vítězství.
- Po prohře, daních a odměně manažerovi jim podle jeho odhadu může zůstat jen sedm až osm tisíc dolarů.
- Za přijetí zápasu několik dní před turnajem může UFC nabídnout mimořádný příplatek 30 až 50 tisíc dolarů.
- Strickland tvrdí, že bojovník, který odmítne pozdní nabídku nebo předvede nudný zápas, může čekat na další start až osm měsíců.
- Ostře kritizoval matchmakera Seana Shelbyho, který podle něj tyto praktiky používá.
- Současně uznal, že právě UFC mu dalo příležitost, jakou by jinde nikdy nedostal.
Prohra může znamenat měsíce bez příjmu
Strickland své zkušenosti popsal během více než čtyřhodinového rozhovoru v pořadu Shawn Ryan Show. Základní matematika podle něj vypadá jednoduše pouze na papíře. Nováček dostane 10 tisíc dolarů za samotný nástup a stejnou částku navíc, pokud vyhraje. Při vítězství si tedy hrubě přijde na zhruba 424 tisíc korun, při porážce pouze na polovinu.
Z této sumy ale bojovník platí manažera, daně, část přípravy a často také cestování nebo služby dalších členů týmu. UFC sice poskytuje své výkonnostní centrum a u zahraničních turnajů hradí vybrané náklady, příprava profesionála však rozhodně není zdarma. Zápasník navíc není placený každý měsíc. Když se zraní, nedostane nabídku nebo mezi jeho starty vznikne dlouhá mezera, pravidelný příjem jednoduše nemá.
„Když jste bojovník, jste strašně chudí. Dokonce i v UFC,“ shrnul Strickland realitu nováčků.
Jeho výpočet není pouze provokativní řeč. Smlouvy s odměnou 10 + 10 tisíc dolarů byly v UFC zavedeny už v roce 2015. Zprávy zveřejněné v rámci soudního sporu navíc ukázaly, že stejná základní sazba platila také pro některé účastníky Dana White’s Contender Series o několik let později. Část nováčků dostávala 12 + 12 tisíc, ale ani to nemění podstatu problému: příjem může stále záviset na jediném výsledku a několika zápasech za rok.
Stejný systém už českým a slovenským fanouškům konkrétně popsal Martin Buday. Za první zápas v UFC měl dostat 10 tisíc dolarů a stejný bonus za výhru, v dalších duelech se jeho odměna postupně zvyšovala. Přesto tehdy přiznal, že bez sponzorů a dalších spoluprací se samotným platem z UFC neuživí.
Peníze navíc za riziko na poslední chvíli
Ještě citlivější část Stricklandova vyprávění se netýkala samotné výše smluv, ale způsobu, jakým UFC sestavuje zápasy. Organizace někdy potřebuje rychlou náhradu za zraněného bojovníka. Zápasníkovi proto může nabídnout duel jen několik dní před turnajem a přidat k běžné odměně 30, 40 nebo 50 tisíc dolarů. Pro člověka na nízké smlouvě jde o částku, kterou je mimořádně těžké odmítnout.
Krátká příprava však výrazně zvyšuje sportovní riziko. Bojovník nemusí být v optimální kondici, nemá dostatek času na shazování hmotnosti ani na taktiku pro konkrétního soupeře. Porážka mu následně může poškodit pozici v organizaci, vyjednávací sílu i budoucí příjmy. Finanční prémie tak podle Stricklanda funguje zároveň jako odměna i jako nástroj tlaku.
Nejostřeji se pustil do dlouholetého matchmakera Seana Shelbyho. Přestože jej označil za svého přítele, tvrdí, že jednání s ním bojovníci nenávidějí. Shelby podle jeho slov může nabídnout zápas pouhé dva týdny před termínem. Pokud jej oslovený odmítne, další šanci nemusí dostat řadu měsíců.
Strickland uvedl, že po nezajímavém výkonu nebo odmítnutí nabídky může zápasník zůstat mimo klec až osm měsíců. Jde o jeho osobní výpověď, nikoli o oficiálně potvrzené pravidlo UFC. Organizace ani Shelby na konkrétní obvinění v době zveřejnění článku veřejně nereagovali. Přesto tvrzení ukazuje zásadní nerovnováhu: bojovník bez zápasu nevydělává, zatímco UFC má na většině pozic široký výběr náhradníků.
Rekordní smlouva, stejný základ pro nováčky
Debata přichází v citlivou dobu. UFC vstoupilo do nové americké éry po uzavření sedmileté smlouvy s Paramountem v hodnotě 7,7 miliardy dolarů, tedy přibližně 163 miliard korun. Průměrná roční hodnota vysílacích práv se tím zvýšila z přibližně 550 milionů na 1,1 miliardy dolarů.
Organizace od roku 2026 zdvojnásobila tradiční pozápasové bonusy z 50 na 100 tisíc dolarů a zavedla také prémii 25 tisíc dolarů za každé ukončení. Pro bojovníky, kteří na ně dosáhnou, jde o významné zlepšení. Strickland ale namítá, že jednorázové bonusy neřeší nízkou garantovanou odměnu většiny soupisky. Bonus navíc získá pouze několik nejlepších výkonů večera a nelze na něm stavět rodinný rozpočet.
Analýza Front Office Sports na základě dokumentů z antimonopolního sporu odhadla, že bojovníci historicky dostávali méně než 20 procent příjmů UFC, v posledních odhadech přibližně 17 procent. V hlavních amerických týmových soutěžích se podíl hráčů díky kolektivním smlouvám pohybuje kolem poloviny příjmů. MMA má samozřejmě jiný obchodní model, rozdíl je ale natolik výrazný, že jej nelze vysvětlit jen odlišnou strukturou sportu.
Stejná analýza vypočítala, že pouhé dorovnání nástupního platu o inflaci z 10 + 10 na 14 + 14 tisíc dolarů by UFC stálo přibližně devět milionů dolarů ročně. To by odpovídalo jen malé části dodatečných příjmů z nové mediální smlouvy. Největší hvězdy mezitím vyjednávají úplně jiné částky. Na Top-Fightu jsme nedávno popsali, jak se po kontraktu s Paramountem proměnily podmínky největších jmen a proč Max Holloway mluvil o největší výplatě svého života.
Vděčnost a kritika se nevylučují
Stricklandův vzkaz není úplně jednostranný. Připustil, že UFC mu nabídlo životní příležitost. Z problematického mladíka se stal světový šampion, známá osobnost a finančně zajištěný sportovec. V témže rozhovoru otevřeně mluvil také o násilném dětství, psychických problémech a okamžiku, kdy mu žena vytrhla z ruky revolver při ruské ruletě. Bez bojových sportů by podle vlastních slov pravděpodobně skončil ve vězení nebo zemřel.
Právě proto jeho závěrečné varování působí tak silně. Neříká, že UFC nemá hodnotu nebo že mu nic nedalo. Tvrdí, že současný systém funguje skvěle především pro malou skupinu na vrcholu, zatímco většina ostatních nese téměř celé sportovní i finanční riziko.
UFC může namítnout, že poskytuje celosvětovou platformu, zdravotní zajištění související se zápasy, výkonnostní centra a možnost vyrůst z neznámého bojovníka v milionovou hvězdu. To všechno je pravda. Stricklandův argument ale míří jinam: samotná možnost jednoho dne zbohatnout podle něj neospravedlňuje podmínky, ve kterých řada nováčků žije dnes.
Nejtvrdší soupeř není vždy v kleci
Pro fanouška vypadá smlouva s UFC jako splněný sen. Ve skutečnosti může znamenat několik let nejistoty, drahé přípravy a pouze několik příležitostí vydělat. Tři porážky často stačí ke konci v organizaci. Zranění dokáže vymazat podstatnou část sezony a odmítnutí nevýhodného zápasu může podle Stricklanda znamenat další měsíce bez nabídky.
Jeho slova je nutné číst jako výpověď jedné mimořádně otevřené hvězdy, nikoli jako nezávisle prokázaný popis každého vyjednávání v UFC. Částky na vstupních smlouvách však potvrzují dřívější zveřejněné dokumenty i zkušenosti konkrétních bojovníků. Rekordní mediální kontrakt navíc dává debatě novou naléhavost.
Strickland se na vrchol systému dostal a nyní z něj profituje. Přesto veřejně řekl něco, co od úřadujícího šampiona nezní často: „Do UFC nechoďte.“ Jestli se největší MMA organizace světa rozhodne podobnou kritiku ignorovat, nebo část rekordních příjmů použije také na zvýšení jistoty nejhůře placených bojovníků, ukážou až další smlouvy.
Zdroje: Shawn Ryan Show - celý rozhovor se Seanem Stricklandem, MMA Fighting - Stricklandovy výroky o odměnách a Seanu Shelbym