Pohled, který budí respekt, možná i hrůzu. Kayla Harrison, čerstvá šampionka bantamové váhy UFC, ukázala v zákulisí svou temnou stránku boje.
Intimní záběry ze sauny, kde zápasnice doslova trpěla, otevírají otázku, jak dlouho lze takto extrémní shazování zvládat. Harrison, dvojnásobná olympijská vítězka v judu, si při přechodu do UFC zvolila bantamovou divizi, tedy váhovou kategorii do 61,2 kilogramu. Její běžná tělesná hmotnost? Přes 75 kilo. S každým zápasem tedy podstupuje extrémní fyzické i psychické vypětí, aby splnila váhový limit.
Před zápasem na UFC 316, kde doslova přejela Juliannu Peñu, si opět prošla peklem. Její unavený pohled na váze leccos napověděl, ale až fotografie ze sauny ukázaly skutečnou hloubku utrpení.
Vyčerpaná, propadlá, nepřítomná - téměř jako by ani nebyla člověkem. Sama Harrison to později přiznala v rozhovoru s Arielem Helwanim: „Chtěla jsem skončit. Fyzicky ani mentálně jsem to už nedávala.“ Tréninkový režim? Denně téměř deset kilometrů chůze, plavání, hodiny sparingů a technik, navíc pravidelné návštěvy sauny – někdy i pozdě v noci. Strava? Patnáct týdnů čistě na dietním plánu. „Když mám slabou chvíli, dám si lžičku arašídového másla,“ popsala. Fanoušci i experti tleskají jejím výkonům, ale zároveň se ptají: za jakou cenu? Kolik takových shazování ještě její tělo zvládne? A stojí sláva za to, když mizí zdraví?