Ráj v Pacifiku se proměnil v boj s přírodou. Jiří Procházka si během cesty po Havaji vyzkoušel surfování, ale skončilo to krvavým břichem a pádem pod vlny. I tak ale nelituje, protože každý pád je lekce.
Surfování s příchutí krve
V Americe (po UFC 311) si splnil sportovní povinnost, ale místo okamžitého návratu domů zamířil Jiří Procházka za dobrodružstvím. Z Las Vegas se vydal na Havaj, která ho očarovala svobodou, krajinou i lidmi. A k tomu všemu si český samuraj neodpustil zkoušku odvahy: surfování na živelném tichomořském pobřeží.
„Poprvé jsem si tam zasurfoval. Mám ještě odřeniny na břiše, protože jsem se na surfu samozřejmě nějakou dobu zapomněl. Najednou jsem zjistil, že mám úplně krvavé břicho,“ odhalil Jirka v pořadu Fight and Talk.
Exkluzivně: Vyber 500 kč zdarma a 100 free spinů
Až na ten drobný detail s kůží to podle něj stálo za to.
Síla vln, která nenechá stát nikoho
Procházka není člověk, který by se spokojil s lehkým šplouchnutím. Potřebuje výzvu a oceán mu ji dal.
„Musím říct, že mám obrovský respekt k surfařům. Když jsem poprvé pocítil sílu větších vln, je to masakr. Vlna se před tebou zvedne a ty musíš jít s ní, musíš se přizpůsobit,“ vyprávěl.
Výsledek? Několik tvrdých pádů. A dost důkazů, že ani bývalý UFC šampion není nezlomný. „Pořádně jsem se tam rozbil,“ dodal bez okolků.
Samuraj jde vždy vlastní cestou
Na Havaji potkal místního borce z jiu-jitsu. Společně trénovali a pak vyrazili na vlny. A přestože dostal rady, jak přežít první jízdu, neodolal vlastní intuici.
„Vždycky si rád vyslechnu rady, ale dělám si to po svém,“ přiznal. Teď si za svou tvrdohlavost odnesl nejen lekci, ale i pár šrámů.
Škola, Japonsko a ticho před bouří
Po havajské zkušenosti se Procházka vrátil zpět do režimu příprav, i když v jiném směru. MMA dočasně ustoupilo studiu. Navíc navštívil Japonsko, kde se stal čestným hostem galavečera Rizin, což je pro něj jako milovníka samurajské kultury téměř posvátná záležitost.
S návratem do klece se tedy zatím stále počítá nejdříve koncem léta, přičemž soupeři se různí. Prozatím to ale nejvíce vypadá na Carlose Ulberga.