T.J. Dillashaw byl jedním z nejlepších bojovníků své generace. Dnes přiznává, že se kvůli zničenému rameni nemůže ani sám učesat. Jeho příběh je syrovým pohledem do zákulisí života po kariéře.
Rameno, které všechno změnilo
Byl zvyklý rozdávat rány, měnit rytmus boje a přepisovat historii v bantamové váze UFC. Teď nezvedne ani levou ruku. T.J. Dillashaw v podcastu The Casuals MMA promluvil s nečekanou otevřeností o svém zdravotním stavu.
„Moje rameno visí. Rotátorové manžety jsou zničené, svaly nefungují. Nedokážu udělat ani jednoduchý pohyb. Nezvednu ruku, neudržím sklenici,“ řekl.
Jeho trápení začalo už během přípravy na zápas s Aljamainem Sterlingem v roce 2022. Tehdy si poranil rameno, ale i přes bolest do boje nastoupil. Série operací nepomohla. Lékaři dnes mluví o nutnosti implantace reverzní endoprotézy, tedy náhrady ramenního kloubu. Pro bývalého šampiona to znamená nejen konec kariéry, ale i zásadní omezení v běžném životě.
Když bolest přepíše i pověst
Dillashawova kariéra byla plná triumfů i stínů. Dvakrát získal pás v bantamové váze, mnozí odborníci ho považovali za technicky nejpreciznějšího bojovníka své doby. Přesto jeho jméno provází kontroverze.
V roce 2019 byl potrestán dvouletým zákazem činnosti za užití EPO, zakázaného prostředku zvyšujícího vytrvalost. Přiznal chybu, omluvil se, ale ztracená důvěra se vrací jen pomalu. Po návratu však překvapil. V roce 2021 porazil Coryho Sandhagena a ukázal, že ani po dvouleté pauze nepatří do starého železa.
Jenže tělo už nevydrželo. Zranění, která dřív jen bolela, se proměnila ve vážné diagnózy. Místo dalšího zápasu přišla rehabilitace, místo tréninků bolest, která nemizí.
Nová kapitola, jiný typ boje
Dnes Dillashaw žije jinak. Bojuje s pohyblivostí a sám si ani neučeše ani nepodrbe. Věnuje se rodině a vlastní značce zaměřené na výživu a regeneraci. Sportovní svět sleduje zpovzdálí, ale zkušenost, kterou nese, zůstává.
