Londýn čekal emotivní rozlučku, místo ní dostal surovou dvanáctikolovou válku. Derek Chisora padal, vracel se a znovu se rval, jenže Deontay Wilder mu nakonec vzal vítězství i vysněný konec.
Večer dvou veteránů, kteří odmítli couvnout
Byl to přesně ten typ zápasu, který předem nevoní dokonalou technikou, ale stejně k sobě přitáhne pozornost. Dva zkušení těžkotonážníci, oba už za zenitem největší slávy, oba stále dost výrazní na to, aby zaplnili halu a přinutili publikum vstát ze sedadel. Derek Chisora chtěl v O2 areně uzavřít kariéru před domácími fanoušky. Deontay Wilder zase potřeboval ukázat, že v něm ještě něco zůstalo.
Od prvních kol bylo jasné, že nikdo nedostane uhlazenou rozlučkovou ceremonii. Chisora šel dopředu po svém, tvrdě a bez velkého přemýšlení. Wilder si naopak hledal chvíle, kdy může vypálit svou pravou a celé to zlomit jedinou ranou. Přesně proto ten duel fungoval. Nebyl krásný, ale byl živý. A každou chvíli hrozilo, že se rozpadne do naprostého chaosu.
Promiň, miluju tě. A hned poté další rána
Právě chaos dal zápasu jeho nejsilnější obraz. Oba boxeři se dostali do divoké výměny u provazů, Wilder soupeře tlačil a v jednu chvíli to skoro vypadalo, že ho vytlačí z ringu. Chisora vztekle reagoval, do dění se dokonce připletl i člen jeho týmu a hala sledovala scénu, která měla do poklidného boxu hodně daleko.
A pak přišel moment, který z celého večera udělal skoro absurdní divadlo. Wilder pronesl směrem k soupeři „Promiň. Miluju tě,“ načež ho znovu trefil tak, že se Chisora zamotal do provazů. Je to přesně ten druh okamžiku, který by ve scénáři působil přepáleně, ale v jejich podání vlastně dokonale seděl. Respekt, šílenství i násilí v jediné vteřině.
Rozhodující úsek přišel v osmém kole. Wilderova pravačka znovu našla cíl, Chisora šel k zemi a zápas se naklonil směrem, který už domácí publikum nechtělo vidět. Londýňan se sice postavil a znovu šel do boje, jenže od té chvíle už spíš doháněl ztracený večer.
Hořký konec, který možná nemusí být poslední
Po dvanácti kolech rozhodly body a Wilder těsně zvítězil. Nebyl to starý Wilder z nejsilnějších let, který ničil soupeře během pár minut. Byl to ale pořád dost nebezpečný Wilder na to, aby zlomil unavenějšího veterána a odvezl si výhru, kterou nutně potřeboval.
Chisora po zápase přiznal, že ví, proč prohrál, a naznačil konec. Jenže právě u něj člověk nikdy neví, zda je to definitivní tečka, nebo jen další zastávka před ještě jedním návratem. Pokud to ale opravdu bylo naposledy, pak odešel přesně ve stylu, který ho roky definoval. Rozbitý, hrdý a ochotný nechat v ringu všechno.