Není to tak dávno, co snil o tom, aby se vrátily devadesátky a on mohl lidi na záchodě 40 minut „sešlapávat jako zelí“. Včera si však Lukáš Fajk sbalil kufry a zamířil k výkonu trestu. Dohnala jej za mříže jeho povaha?
Slova, která ho dnes dohání
„Kdyby to bylo za devadesátek, tak ho zavedu na záchod a budu ho tam šlapat jak zelí celých čtyřicet minut.“ Právě touhle větou se Lukáš Fajk v létě 2023 zapsal do paměti fanoušků bojových sportů. V podcastu PBN (Podcast Bez Názvu) se sám pasoval do role člověka, který se nebojí jít do konfliktu, a to klidně i fyzického. O pár měsíců později však už jeho slova dostala nepříjemně reálný rámec.
Z baru k rozsudku
Incident, za který si Fajk nyní odpyká tři roky nepodmíněně, se odehrál v červnu 2022 v baru v Hostivici. Spolu se svým bratrem a dalšími přáteli Fajk brutálně napadl hosta podniku. Oběť skončila s poškozenou krční páteří, neurologickými problémy a trvalými následky. Kromě vězení mají odsouzení zaplatit i 2,3 milionu korun jako odškodné.
Původně šlo o podmíněný trest, ale odvolací soud trest zpřísnil. Rozsudek je pravomocný, a tak Fajk v těchto dnech opravdu nastupuje k výkonu trestu.
„Magnet na průšvihy“
Fajk se ve výše zmíněném podcastu označil za člověka, který prý „ani nemůže vyjít ven, aby se něco nestalo“. Ostatní si podle něj často začínají, zatímco on jen reaguje na vývoj událostí. Dané tvrzení působí jako alibi, které však už soudy nepřesvědčilo.
V rozhovorech se Fajk netajil ani tím, že pochází z tvrdého prostředí a stylu ulice se nikdy úplně nevzdal. Tentokrát ale tenhle „styl“ končí za mřížemi.
Před odchodem do vězení: vzkaz o síle a návratu
Než nastoupil k výkonu trestu, rozloučil se Lukáš na sociálních sítích se slovy: „Nejlepší věc na světě je mít silnou psychiku. Nikdo tě pak nikdy nezlomí.“ Přidal k tomu, že „za rok a půl si vezme pásy zpět“, čímž naznačil, že se domnívá, že si vyslouží předčasné propuštění a jeho kariéra elitního českého boxera bude pokračovat.
Otázky do budoucna
Co bude s jeho sportovní kariérou? O tom rozhodnou čas a právní rámce. Každopádně platí, že výrok o „dupání na hlavě“ se mu dnes ironicky vrací. Ne jako odkaz devadesátek, ale jako varování, že s násilím se dřív nebo později platí… a někdy hodně draze.