Michel Pereira byl přesně ten typ bojovníka, kterého si člověk buď okamžitě zapamatoval, nebo mu vůbec nerozuměl. V kleci dokázal během pár sekund udělat věci, které jiní neriskují za celou kariéru. Salta, otočky, naskočené útoky, divoké výpady a styl, který byl někdy geniální a jindy až příliš rozházený. Právě díky tomu patřil mezi nejvýraznější showmany UFC. Teď ale jeho cesta v největší organizaci světa končí.
Brazilec podle informací MMA Fighting už po červnovém turnaji v Ázerbájdžánu není na soupisce UFC. Nešlo přitom o klasickou dlouhodobou smlouvu, kterou by mu organizace po porážce okamžitě zrušila. Pereira měl pro zápas se Sharou Magomedovem kontrakt pouze na jeden duel. V Baku prohrál jednomyslně na body, všichni tři rozhodčí viděli zápas 29-28 pro Magomedova, a tím se jeho krátká dohoda s UFC uzavřela.
Pro Pereiru je to tvrdý zlom. V organizaci strávil sedm let, vybojoval deset výher a v nejlepší části působení dokázal vyhrát osm zápasů v řadě. To není bilance člověka, který by v UFC jen prošel bez stopy. Naopak, dlouhou dobu vypadal jako bojovník, který může díky svému stylu a atraktivitě zůstat pro organizaci cenný i bez titulových ambicí.
Jenže poslední období už tak silné nebylo. Pereira z posledních pěti zápasů vyhrál pouze nad Zachem Reesem, kterého těsně porazil na body v únoru. Právě tím zápasem dokončil předchozí smlouvu a UFC mu následně nabídlo už jen jednu další šanci. Tou byl duel se Sharou Magomedovem. Pokud měl být zápas v Baku testem, zda se Brazilec dokáže znovu pevně zachytit na soupisce, výsledek mu nepomohl.
Pereira přitom po duelu kritizoval i práci rozhodčího Herba Deana. Upozorňoval na situace, kdy podle něj Magomedov tahal za vlasy, a také na pozdější píchnutí do oka. Shara dostal několik varování, ale žádný bod mu nebyl stržen. I kdyby ale Pereira cítil křivdu, na celkovém výsledku to nic nezměnilo. Porážka zůstala v záznamu a s ní i konec jeho smlouvy.
Z pohledu UFC je rozhodnutí pochopitelné, i když pro fanoušky může být bolestivé. Organizace má obrovskou konkurenci v každé váze a bojovníci, kteří se dostanou do špatné série, ztrácejí prostor velmi rychle. Pereira sice přinášel show, ale výsledkově se propadl. Prohrál s Anthonym Hernandezem, Abusem Magomedovem, Kylem Daukausem a naposledy se Sharou Magomedovem. Výhra nad Reesem mu kariéru v UFC nakonec jen krátce prodloužila.
Přesto zůstane jeho jméno v paměti fanoušků. Nebyl to šampion, nebyl to muž, který by došel na vrchol divize, ale byl to bojovník, kvůli kterému se lidé dívali pozorně od první sekundy. U Pereiry nikdy nebylo jasné, jestli přijde tvrdý úder, otočka, naskočené koleno, nebo risk, který ho může stát celý zápas. Právě tahle nepředvídatelnost ho dělala výjimečným.
Teď se před ním otevírá otázka, co dál. V dvaatřiceti letech není na konci kariéry a jeho styl může být velmi atraktivní pro jiné velké organizace. PFL, Bellator pod novou strukturou, Rizin nebo další zahraniční projekty by o podobné jméno mohly mít zájem. Pereira má pořád známou tvář, zkušenosti z UFC a schopnost prodat zápas fanouškům.
Jeho konec v UFC tak není nutně konec velké kariéry. Spíš uzavření jedné dlouhé a velmi divoké kapitoly. Pereira v UFC vyhrával, bavil, riskoval a občas doplácel na vlastní chaos. Právě proto ho fanoušci znali. A právě proto bude zajímavé sledovat, kde se tenhle showman objeví příště.