Ve 38 letech začal od nuly. Rytmus vysvětlil, proč ho tak pohltil box

Patrik „Rytmus“ Vrbovský nezačal boxovat proto, aby si vydělal dalším zápasem nebo rozjel celebritní show. Když měl kolem roku 2015 pocit, že v hudbě už dosáhl prakticky všeho, odjel do Thajska zhubnout, sportovat a trochu restartovat život. Právě tam začala cesta, která ho dostala až do vyprodané O2 areny a později k vlastní bojové organizaci.

To nejdůležitější

• Rytmus začal s bojovými sporty přibližně kolem roku 2015, tedy až v dospělém věku.
• Impulzem byla cesta do Thajska, kam odjel sportovat, zhubnout a změnit životní režim.
• Thajský box mu připomněl jeho dřívější lásku k breakdance a práci s pohybem.
• Po návratu začal trénovat mimo jiné s Attilou Véghem a postupně se dostal až k ostrým zápasům.
• Z koníčku se postupně stala významná část jeho života a Rytmus je dnes také spolumajitelem Fight Night Challenge.

Na první pohled se může zdát, že Patrik Vrbovský alias Rytmus vstoupil do bojových sportů stejně jako řada dalších celebrit - kvůli velkému zápasu, pozornosti a vyprodané hale.

Jenže jeho cesta začala úplně jinak.

Boxoval několik let předtím, než vůbec poprvé vstoupil do ringu před diváky. A důvod, proč začal, neměl s penězi ze zápasů prakticky nic společného.

V hudbě měl všechno. Přesto mu něco chybělo

Rytmus v roce 2018 otevřeně popsal, že kolem roku 2015 zažíval zvláštní životní období.

Hudebně byl dávno na vrcholu. Kontrafakt patřil mezi největší jména československého rapu, jeho sólová kariéra byla úspěšná a Vrbovský měl pocit, že v oboru dosáhl prakticky všeho, co chtěl.

Přesto necítil úplné naplnění.

Rozhodl se proto odjet do Thajska. Cíl nebyl stát se bojovníkem. Chtěl zdravěji jíst, sportovat, shodit váhu a znovu se motivovat.

Právě tam ho ale chytil thajský box.

Box mu připomněl breakdance

Možná nejzajímavější je důvod, proč se v bojových sportech cítil tak přirozeně.

Rytmus totiž před rapovou kariérou dlouhé roky tančil breakdance a jeho život byl do přibližně 21 let výrazně spojený s pohybem a akrobacií.

Když se později dostal k boxu, některé věci mu byly zvláštně povědomé.

Práce nohou, koordinace, načasování a přesné opakování pohybů mu připomínaly choreografii.

„Box mi připomíná tanec,“ vysvětloval tehdy.

Po návratu ze zahraničí se dostal také k Attilovi Véghovi. Postupně začal pravidelně trénovat, sparovat a jezdit na soustředění s lidmi, kteří se bojovými sporty živili.

Rytmus přitom zdůrazňoval, že zpočátku vůbec nepřemýšlel o vlastní boxerské kariéře. Bavilo ho samotné zlepšování.

Čím byl trénink těžší, tím víc ho bavil

Tohle je možná největší odpověď na otázku, co Rytmusovi box skutečně dal.

Vrátil mu něco, co s koncem aktivního tancování z jeho života postupně zmizelo - pravidelný fyzický pohyb spojený s učením nové dovednosti.

Rytmus mluvil o tom, že ho baví taktika, čtení soupeře, pohyb, nátlak i samotný proces tréninku. Čím byl podle něj trénink náročnější, tím větší radost z něj měl.

A hlavně znovu získal možnost být začátečníkem.

V hudbě už byl etablovanou hvězdou. V tělocvičně ale znovu existovaly stovky věcí, které neuměl a mohl se je každý den učit.

Ve 41 letech šel před 17 tisíc lidí

Několik let trénoval bez jediného ostrého zápasu. Otázky, kdy konečně nastoupí, ale přibývaly.

Pokud už měl debutovat, nechtěl podle svých slov boxovat s neznámým soupeřem na malé akci. Chtěl velkou výzvu.

A tak vznikl Marpo.

V prosinci 2018 nastoupil tehdy jednačtyřicetiletý Rytmus do hlavního zápasu XFN v pražské O2 areně proti člověku s výrazně většími bojovými zkušenostmi.

Marpo byl jasným favoritem a Rytmuse několikrát dostal do počítání. Slovenský rapper ale vydržel všech šest kol a prohrál až na body.

Před přibližně 17 tisíci diváky tak absolvoval zkušenost, ke které se většina lidí nedostane ani po letech bojové kariéry.

Boráros, Moloch i Monster Kníže

Marpem jeho cesta neskončila.

V roce 2021 nastoupil proti vítězi první Oktagon Výzvy Gáboru Borárosovi a znovu vydržel celý zápas, přestože na body jasně prohrál.

Následovala první výhra. V roce 2022 porazil na body rappera Molocha, kterého během zápasu dvakrát poslal do počítání.

A potom přišla možná nejtvrdší výzva ze všech - Petr „Monster“ Kníže.

Na Top-Fight.cz jsme už tehdy psali, jak velký výkonnostní rozdíl měl zkušený český veterán představovat.

Kníže zápas skutečně jasně ovládl. Rytmus ale ani tentokrát nebyl ukončen a vydržel do výsledku na body.

Monster mu následně veřejně vysekl poklonu především za množství tvrdých ran, které dokázal ustát.

Od hobby boxera ke spolumajiteli organizace

Možná nejlépe ukazuje význam boxu v Rytmusově životě to, co přišlo později.

Nezůstalo u několika zápasů.

Rytmus se stal jednou z hlavních osobností Fight Night Challenge a dnes je také spolumajitelem organizace, která propojuje profesionální bojovníky se známými osobnostmi.

Ještě v roce 2024 navíc na Top-Fight.cz mluvil o chuti znovu nastoupit a vyzval herce Milana Ondríka.

To, co začalo cestou do Thajska kvůli kondici a změně životního režimu, se tak stalo trvalou součástí jeho života.

Pohled Top-Fight: Nejdůležitější není jeho bilance

Rytmus samozřejmě nikdy nebyl profesionálním boxerem světové úrovně a ani se za něj nevydával.

Právě proto není příliš smysluplné hodnotit jeho bojovou cestu pouze podle počtu výher a porážek.

Zajímavější je věk a důvod, proč vůbec začal.

Ve fázi života, kdy mohl pouze užívat výsledky mimořádně úspěšné hudební kariéry, si dobrovolně našel prostředí, ve kterém byl znovu začátečníkem.

Musel se učit pohyb, obranu, práci pod tlakem, zvládat kondiční přípravu a později také stres skutečného zápasu.

A nikdy si nevybíral pouze bezpečné soupeře. Marpo měl dlouholeté zkušenosti z thajského boxu. Boráros byl profesionální MMA zápasník. Petr Kníže patří mezi nejzkušenější bojovníky české scény.

Box tak Rytmusovi nedal další hudební hit ani další platinovou desku. Dal mu něco, co mu podle jeho vlastních slov v určité fázi života chybělo - nový prostor pro pohyb, progres a výzvy.

A téměř jedenáct let poté, co ho v Thajsku poprvé chytil bojový sport, je kolem něj stále.