Patrik Kincl patří mezi bojovníky, kteří nemluví jen o vlastních zápasech. Bývalý šampion Oktagonu se dlouhodobě zajímá i o stav domácí scény a teď znovu upozornil na problém, který může české MMA bolet čím dál víc. Podle něj mají mladí zápasníci v Česku talent i chuť pracovat, ale často jim chybí podmínky, které jsou v zahraničí běžné.
Kincl mluvil hlavně o tréninkovém zázemí, velikosti klecí a rozdílu mezi českou a světovou konkurencí. Ocenil vznik moderního Oktagon Gymu na Smíchově, kde mohl před svým posledním zápasem trávit hodně času v kleci odpovídající zápasovým rozměrům. Právě to podle něj sehrálo důležitou roli v přípravě.
Na Top-Fightu pravidelně sledujeme domácí scénu v rubrice Česko i dění kolem Oktagonu. Kinclovo varování je důležité právě proto, že nejde jen o jednu tělocvičnu. Jde o širší otázku, jestli české MMA dokáže držet krok s tím, jak rychle se zvedá úroveň v Evropě.
To nejdůležitější:
- Patrik Kincl upozornil na slabší podmínky pro mladé české MMA zápasníky.
- Ocenil Oktagon Gym na Smíchově, kde jsou klece odpovídající zápasovým rozměrům.
- Podle Kincla jsou v Česku jen jednotky gymů s regulérní zápasovou klecí.
- Varuje, že zahraniční talenti mají lepší tréninkové zázemí.
- Mladí čeští bojovníci podle něj často doplácejí na prostředí, ne na nedostatek snahy.
- Kriticky se vyjádřil také k amatérské scéně.
Klec jako věc, která rozhoduje zápas
Na první pohled se může zdát, že klec je jen kulisa. Pro zápasníka je to ale zásadní část přípravy. Pohyb u pletiva, vstávání, kontrola prostoru, práce v rozích i orientace ve velkém oktagonu se nedají naplno natrénovat na žíněnce nebo v malé kleci.
Kincl proto ocenil, že na Smíchově vznikl prostor, kde se dá trénovat ve skutečných zápasových podmínkách. Před zápasem s Hojatem Khajevandem tam podle svých slov trávil hodně času.
„Byl to pro mě gamechanger. Před zápasem jsem se snažil být co nejvíce v Oktagon Gymu. V zápase mi to udělalo velkou službu,“ řekl Kincl ve svém podcastu.
Právě tahle zkušenost ho podle všeho utvrdila v tom, že podobné podmínky by neměly být luxusem jen pro pár vyvolených. Pokud mladý bojovník nemá kde pravidelně trénovat reálné zápasové situace, v kleci to dřív nebo později pozná.
Česko má talenty, ale zázemí zaostává
Kincl neříká, že by v Česku chyběli schopní lidé. Naopak. Podle něj existují mladí zápasníci, kteří jsou ochotní dát sportu všechno. Problém vidí hlavně v prostředí, které jim často nedává stejné možnosti jako zahraniční konkurenci.
„Máme tady jedince, kteří jsou schopni dát do toho všechno, ale prostředí pro ně nemá vhodné podmínky,“ upozornil.
Nejtvrdší část jeho vyjádření míří k tomu, co se začíná ukazovat v Oktagonu. Zahraniční bojovníci podle něj díky lepším podmínkám a většímu objemu kvalitního sparingu získávají náskok.
„V Oktagonu se pomalu začíná ukazovat, že zahraniční zápasníci naše mladé naděje začínají přejíždět,“ řekl Kincl.
Tohle není příjemná věta, ale právě proto má váhu. Domácí scéna za poslední roky vyrostla, Oktagon se posunul do velkých hal a čeští fanoušci si zvykli na velké příběhy. Jenže s růstem organizace roste i kvalita soupeřů, kteří do ní přicházejí.
Svět se zvedá rychleji
Kincl popsal rozdíl mezi domácí a zahraniční konkurencí hodně otevřeně. Podle něj venku přichází stále víc talentů, kteří mají za sebou lepší podmínky, kvalitnější sparing a širší systém přípravy.
„Děsí mě ta vlna lidí, která se žene. S každým rokem je tady moře nových talentů ze světa,“ řekl.
Právě to je pro české MMA zásadní zpráva. Už nestačí mít šikovného kluka, který tvrdě maká v malém gymu. Pokud proti němu stojí soupeř, který roky trénuje v lepším systému, má pravidelný kvalitní sparing a od začátku se připravuje v podmínkách podobných zápasu, rozdíl se začne projevovat.
To neznamená, že čeští zápasníci nemají šanci. Znamená to ale, že samotná bojovnost už nemusí stačit.
Amatéři jako slabé místo
Kincl se kriticky vyjádřil také k amatérské scéně. Podle něj nestačí vozit medaile z turnajů, které nejsou opravdu silně obsazené. Pokud má mladý bojovník vyrůst pro evropskou nebo světovou úroveň, potřebuje zápasy, které ho skutečně prověří.
„Česká amatérská scéna z mého pohledu nemá budoucnost. Placky se vozí z turnajů, které nejsou obsazené,“ uvedl.
Zároveň doporučil, aby se talentovaní zápasníci v amatérech zbytečně nezdržovali a včas hledali cestu do profesionálních zápasů, třeba přes menší galavečery. To je samozřejmě názor zkušeného bojovníka, ne univerzální pravidlo pro každého. Ale u Kincla vychází z dlouhé kariéry a z toho, co viděl doma i v zahraničí.
Varování, které by scéna neměla přejít
Patrik Kincl není jediný člověk, který mluví o tom, že české MMA potřebuje lepší systém. Jeho hlas má ale váhu. Má za sebou dlouhou kariéru, titul v Oktagonu, zkušenosti z velkých zápasů a zároveň je dost blízko domácím gymům, aby viděl, kde to drhne.
Dobrá zpráva je, že se věci hýbou. Oktagon Gym na Smíchově ukazuje, že moderní zázemí vznikat může. Horší zpráva je, že jedno nebo dvě podobná místa českou scénu nespasí. Pokud má vyrůst další generace bojovníků schopná konkurovat Evropě, musí se podobné podmínky dostat k více lidem.
Kinclovo varování tak není stížnost kvůli stížnosti. Je to připomínka, že růst Oktagonu automaticky neznamená růst celého českého MMA. Organizace může stavět velké turnaje, ale pokud se nebude stejným tempem zvedat i tréninkové zázemí, zahraniční soupeři budou mít stále větší náskok.
Zdroje: Fight and Talk #139