Známe ho jako nezlomného bojovníka, muže z oceli, který v kleci neuhne pohledem. Dnes však Karlos Vémola ukazuje tvář, kterou veřejnost často nevidí. Zármutek nad odchodem herce Jiřího Krampola odhalil hluboké pouto, které spojovalo dva zdánlivě neslučitelné světy, a zanechal v Terminátorově životě prázdné místo.
Spojení dvou světů
Na první pohled by si je spletl málokdo. Na jedné straně Karlos „Terminátor“ Vémola, na straně druhé Jiří Krampol, legenda českého filmu a divadla, mistr humoru a elegantního nadhledu. A přesto mezi nimi vzniklo přátelství, které bylo upřímné, hluboké a pro mnohé překvapivé. Jejich vztah nebyl jen o zdvořilostních setkáních před objektivy fotoaparátů. Byl to příběh o vzájemném obdivu, který přerostl v něco mnohem víc.
Karlos Vémola otevřeně přiznává, že Krampol nebyl jen kamarádem, ale i vzorem. Obdivoval na něm neutuchající životní energii, se kterou čelil světu i pokročilému věku. „Stále tomu nemůžu uvěřit,“ svěřil se zdrcený Vémola pro CNN Prima News a přidal vzpomínku, která nejlépe vystihuje Krampolovu vitalitu: „Obdivoval jsem jeho životní energii. Dokonce jsem s ním byl cvičit, když mu bylo už osmdesát! Mladší kluci mu kolikrát nestíhali.“
Od fanouška k oddávajícímu
Jejich přátelství se zrodilo z Krampolova nečekaného zájmu o svět bojových sportů. Herec nejenže sledoval Vémolovy zápasy, ale měl i detailní přehled o celé scéně. Z pozice fanouška se brzy přesunul do role blízkého člověka, který nechyběl u klíčových momentů Terminátorova života. Navštěvoval ho doma, kde si bez bázně a hany hrál s jeho lvicí Elsou, a stal se svědkem jeho úspěchů i pádů.
Vrcholem jejich přátelství se stal moment, který je pro většinu lidí jedním z nejintimnějších. Jiří Krampol se ujal role oddávajícího na Vémolově svatbě. „Kdo může říct, že ho oddával sám Jiří Krampol? To pro mě bylo obrovské privilegium,“ říká Vémola s vděčností. Tento akt stvrdil, že jejich pouto dalece přesáhlo běžný vztah celebrity a jejího obdivovatele.
Odkaz, který nezhasne
Jiří Krampol si přál být i u absolutního vrcholu Vémolovy kariéry, tedy u jeho posledního zápasu v Edenu. Zdravotní stav mu to však již nedovolil. Přesto si oba muži stihli vše podstatné říct jen pár dní po tomto historickém večeru. Byl to jejich poslední velký rozhovor, tečka za jedním neobyčejným přátelstvím.
„Byl to můj velký fanoušek a já budu navždy vděčný, že jsem ho mohl mít ve svém životě,“ uzavírá dojatě Vémola. „Kéž bych se dožil s takovým elánem takového věku, jakého se dožil on. On toho stihl a zažil za tři životy.“ A to je pocit, který Karlosu Vémolovi můžeme v této těžké chvíli jen tiše závidět.
