Václav Sivák patří mezi největší talenty českého postojářského sportu. S bilancí 35:0 je v ringu stále neporaženým králem, ale jeho život mimo provazy začal v posledních měsících připomínat jízdu na horské dráze. Nyní se mladý šampion rozhodl pro upřímnou zpověď. Přiznává chyby, stagnaci i divoké večírky, ale důrazně se vymezuje proti tomu, že by šel ve stopách svého problémového rivala.
Divoké noci a srovnání s Mawarem
Ve videu organizace RFA se Sivák postavil čelem k vlastním prohřeškům. Uvědomuje si, že jeho chování mimo tělocvičnu už začalo mít dopad na jeho sportovní výkony. „Nebudu lítat po večerech, řeknu to na rovinu. V poslední době jsem dělal problémy venku,“ přiznal bez okolků.
Zároveň ale odmítl, že by klesl na úroveň Tadeáše Růžičky, který si momentálně odpykává trest ve vězení. „Neřekl bych, že jsem byl druhý Růžička, tak jak se říkalo. Já jsem úplně něco jiného, to víme všichni. Nebo ti, co jsou okolo mě. Kdyby někdo zažil večer, co mám já, tak by od toho taky moc nechtěl jít,“ vysvětlil Sivák s tím, že lákadla nočního života jsou silná.
Boj s vlastní slávou
Tlak popularity je pro mladého sportovce zkouškou, kterou se teprve učí zvládat. Sivák upřímně doznal, že mu sláva trochu stoupla do hlavy a zastavila jeho progres.
„Co přináší sláva, bojuju s tím, nebudu lhát. Myslím si, že každá hvězda i v bojových sportech si tohle zažila, hledám cestu. Ne jak z toho ven, ale abych byl lepší a lepší. Víme, že jsem se zastavil. Nebudeme si to namlouvat, já to vím sám. Důležité je, že to o sobě vím, ví to tým a pracujeme na změnách,“ sype si popel na hlavu.
Bohatství pro rodinu, ne jen peníze na rozhazování
Kromě sportovní stránky se Sivák zamyslel i nad tou finanční. Jeho popularita je obrovská, ale cítí, že ji zatím nedokázal přetavit v to skutečné bohatství, které by zajistilo jeho blízké.
„Moje sláva jde stále nahoru, co mě štve, že nejde nahoru ještě moje bohatství. Hlavně to druhé, na prachy kašlu, hlavně aby se měla co nejlépe moje rodina. Co mě štve, že zápasy nevypadají lépe, tam jsou mezery, chybami se člověk učí,“ uzavřel Sivák s odhodláním vrátit se k tvrdé dřině.