Influencerka Hana Gelnarová vyvolala vlnu kritiky poté, co na sociálních sítích zveřejnila video, na kterém za doprovodu německé hudby pochoduje se zdviženou pravicí.
Po negativních reakcích video rychle smazala a omluvila se, s vysvětlením, že si nebyla vědoma významu gesta. Nicméně, ředitel Památníku ticha Pavel Štingl se domnívá, že podobné projevy nejsou ojedinělé a často jde o provokaci. V pořadu Události, komentáře vyjádřil svůj názor, že podobné incidenty poukazují na nedostatek prevence a výuky ideologických témat na českých školách. Štingl volá po aktivnější roli státu v této oblasti.
Třiadvacetiletá Hana Gelnarová, známá influencerka, zveřejnila na Instagramu video, kde za německé hudby pochoduje se zdviženou pravicí, zatímco v pozadí je viditelná německá vlajka a železný kříž. Video rychle vyvolalo ostrou reakci veřejnosti a bylo odstraněno, ale celá záležitost neunikla pozornosti policie, která se případem zabývá.
Pavel Štingl, ředitel Památníku ticha, uvedl, že tento incident je dalším příkladem širšího problému. „V Česku chybí efektivní systém prevence podobných situací, což se pak odráží na chování mladých lidí,“ uvedl. Podle něj by měl stát přijmout konkrétní opatření a vytvořit koncepční program, který by pomohl předcházet takovýmto incidentům.
Školy jsou podle Štingla jedním z klíčových míst, kde by měla být prevence posílena. V pořadu popsal případ základní školy, kde žáci sedmých a osmých tříd hajlovali a dokonce přednášeli projevy Adolfa Hitlera. „Učitelé sice mají dobrou vůli, ale nemají dostatečnou kapacitu se těmto tématům věnovat. Často se probírají jen data a události, ale není prostor na hlubší vysvětlení symboliky nebo ideologie,“ vysvětluje Štingl a dodává, že jde o celostátní problém.
„Je nutné, aby se této problematice věnoval stát, protože neziskové organizace na to samy nestačí,“ dodal a vyjádřil přání, aby paměťová centra a místa paměti sehrála ve vzdělávání aktivnější roli.
Štingl má také pochybnosti ohledně omluvy Hany Gelnarové. Tvrdí, že vysvětlení, že nevěděla, co gesto znamená, je nepravděpodobné. „Naopak, často se tyto provokace dějí záměrně, protože mladí lidé si už nevytváří potřebné zábrany vůči této symbolice, ať už z rodiny, nebo ze škol,“ uvedl.
Politolog Jan Charvát, odborník na extremismus, rovněž vyjádřil své pochybnosti. Podle něj je jasné, že Gelnarová i její kolegyně Anita Bittnerová, která ji veřejně podpořila, dobře vědí, co dělají. „Je těžké uvěřit, že náhodně zkombinovaly nacistický pochod, hajlování a německý kříž, aniž by si byly vědomy symboliky těchto prvků,“ uvedl Charvát s tím, že zde nejspíš šlo o cílenou provokaci.
Štingl také poukázal na to, že současná společenská situace je jiná než před několika lety. Nové konflikty a rostoucí antisemitismus přispívají k šíření různých forem extremismu. Podle něj k tomu přispívají i sociální sítě, které mají na mladé generace velký vliv. „Je potřeba najít nové formy vzdělávání, které by mladé lidi oslovily,“ uzavřel s tím, že absence pamětníků, kteří by své zážitky mohli předat osobně, situaci dále komplikuje.