Vymyslet taktiku na Jiřího Procházku není pro týmy jeho soupeřů příliš složitý rébus. Ať už Jirka zápasil v GCF, RIZINU nebo aktuálně v UFC, vždy se oponenti soustředili na jeho přední nohu, která je díky širokému postoji první na ráně.
Určit funkční strategii a dotáhnout zápas do vítězného konce, to jsou ovšem dvě různé věci. Jiří se dokonale naučil pracovat z obou gardu, a tak svoji okopanou přední nohu vymění v případě nutnosti za nezničenou zadní.
Aleksandar Rakič měl po úvodním kole na turnaji UFC 300 také dojem, že už je vyhráno. „Český samuraj“ inkasoval tvrdé lowkicky a bylo jen otázkou času, kdy demolovaná končetina vypoví službu. Než se tak ovšem stalo, vytáhl Procházka bomby, před kterými Rakušan utíkal po kleci jako zajíc a byl následně také tak uloven.
Nohy české jedničky dostaly pořádně zabrat i v listopadovém souboji s Alexem Pereirou. „Poatan“ je díky své bohaté kariéře v kickboxu schopný schovat své kopačky jako nikdo jiný v divizi. Brazilcovy boky se téměř nepohnou a noha stejně letí s velkou razancí. Podle Davida Dvořáka by se ignorování této zbraně nemuselo vyplatit.
„Vždy, když jsem měl rozkopanou nohu, tak se mi tam natrhly svaly. Zatím to Jirkovi fungovalo tak, že to zvládl otočit a noha fungovala. Nicméně si myslím, že mikrotraumata mohou být v končetině dlouhou dobu. Pereira posílá kopy hodně rovně a nepříjemně. Jiří je díky širokému postoji dokáže sežrat a je to věc, která se nemusí vyplatit,“ přemítal o možných scénářích David Dvořák.
Kde naopak „Hrobník“ nevidí problém, to je krátký čas na přípravu. Procházka je známý tím, že je téměř neustále v zápasové formě. Podle Davida tomu tak bude i tentokrát a měsíc v tělocvičně by mohl chybět spíš jeho soupeři.
„Jasně, že neměl čas na množství sparingů, při kterých se vytrénuje ta chuť druhého vypnout. On má ale natrénováno dost v minulosti. Není potřeba se pořád naplno řezat. Sám se chci dostat k tomu, že budu spárovat jednou za čtrnáct dní a zbytek pojedu kondičně, technicky a silově,“ uvedl Dvořák v rozhovoru, který poskytl serveru sport.cz.
