Jedna éra se chýlí ke konci. Karlos Vémola oslaví čtyřicetiny a přitom se připravuje na rozlučkový zápas s Attilou Véghem. Mluví o unaveném těle, neúnavné hlavě, nové roli otce a touze po autě místo dalšího zvířete.
Stroj s půl milionem kilometrů
Karlos Vémola vždy miloval přirovnání. A když přijde řeč na věk, vytasí se s jedním ze svých oblíbených. „Lidské tělo je jako auto. Můžete mít dvouleté, ale když má půl milionu kilometrů, prostě má najeto.“
Těsně před čtyřicátinami přiznává, že se cítí starší, než vypadá. Ale právě to ho žene vpřed. „Prožil jsem toho hodně. A právě proto mě to žene k tomu, abych zakončil kariéru důstojně,“ říká bojovník, kterého čeká poslední tanec v trilogii s Attilou Véghem.
Dárek k narozeninám? Auto místo zvířete
Aby ta čtyřicítka na krku byla příjemnější, rozhodl se Karlos, že se pořádně obdaruje. Plánuje totiž, že si k jubileu nadělí pořádné auto.
„Chtěl bych nějaké zvíře, ale žena mi to nepovolí. Takže asi auto. Možná si nic nezasloužím, ale když člověk dře a nic si nedopřeje, k čemu to je?“ směje se Karlos v rozhovoru, jež poskytl CNN Prima News.
Přání na rozloučenou: McGregor, Paul… nebo aspoň Michal David
Ještě než pověsí rukavice na hřebík, rád by si splnil ještě jeden sportovní sen, a tím je zápas s některou z ikon. „Conor McGregor nebo Jake Paul, to bych vzal hned. Ne kvůli prestiži, ale abych si ještě něco vydělal,“ říká upřímně.
A symbolické bude i rozloučení. Vémola přizval na oslavu Michala Davida, ač se s ním musel usmířit. „Byl naštvaný, že jsem ho nepozval na svatbu. Tak jsem ho hned požádal, aby mi zazpíval k narozeninám. Snad mi Pár přátel zahraje právě on.“
Otázka rodiny: Úspěch má svou daň
Nejen boj, ale i rodina má u Vémoly své místo. Nedávno se stal potřetí otcem. A i když času není nazbyt, dělá, co může. „Nezanedbávám je úmyslně, ale jsem neustále v gymu. Když chce žena úspěšného muže, musí počítat s tím, že bude zaneprázdněný. Lela to zvládá skvěle.“
Po zápase plánuje konečně odpočinek. „Chci si užít novorozeně, děti a konečně snad i dovolenou.“
A co budoucnost? Karlos nechává dveře otevřené. „Nechci, aby šly děti v mých stopách. Ale když v tom vyrůstají, možná to bude nevyhnutelné. Nechám to na nich.“