Jediná československá zástupkyně ve stále rostoucí organizaci PFL má již po sezóně. Martina Jindrová bohužel letos nenavázala na neskutečný loňský ročník, ve kterém dokráčela až do semifinále.
I přes vyřazení ale zanechala plzeňská bojovnice za oceánem velmi dobrý dojem, a tak bude mít v příštím ročníku jen ty nejvyšší ambice.
PFL se každým rokem posouvá blíže k vládnoucí dvojici UFC a Bellatoru. Poslední příchody hvězd v čele s Francisem Ngannou naznačily, že expanze zdaleka nekončí a plány PFL nejde brát na lehkou váhu.
O stále rostoucí konkurenci se jasně přesvědčili mužští zástupci československé scény. Viktor Pešta byl do loňské sezóny nasazený, ale skončil po dvou opravdu tvrdých knokoutech. Vojto Barborík ani Josef Wittner se nedokázali prokousat tvrdou eliminací.
Kromě mužských divizí se konkurence zvedá i na něžnější straně MMA pelotonu, kterým PFL disponuje. Martina Jindrová narazila letos na Američanky Leibrock a Budd. První jmenovaná Martinu nachytala přesným kopem na hlavu již v prvním kole. Ve druhém zápase s bývalou šampionkou Julií Budd šlo tedy o všechno.
„Bylo to opravdu o kousíček. Bohužel, vyhrát může jen jeden a tady to mohlo jít i na moji stranu. Deset týdnů po knokautu jsem odzápasila vyrovnaný duel s bývalou šampionkou Bellatoru. Držela jsem se taktiky trefovat soupeřku přesnými boxerskými údery a hodně se hýbat na nohou do stran, což skvěle fungovalo,“ popsala Martina svůj plán, který jí hlavně v první polovině zápasu vyšel na jedničku. Zde byla velmi blízko výhry před limitem.
„Jsem na sebe pyšná, že jsem odletěla na zápas bez svého trenéra a příprava nebyla ze začátku vůbec ideální. Zvládla jsem to výborně a rvala se do poslední minuty. Tímto zápasem jsem se přesvědčila, že mám na to stát se šampionkou v příštím roce. Pokud ale změním pár zásadních věcí,“ shrnula letošní účinkování v PFL Martina na svém Instagramu.
O jaké změny se jedná, to se asi dozvíme v průběhu léta. Vzhledem k nedostatku sparingpartnerek se možná Jindrová rozhodne k přesunu do některého z velkých gymů v zahraničí.