Minulý rok pro ni znamenal dno. Lucie Pudilová přišla o bratra i titul. Dnes mluví o novém ohni, který v sobě našla. V německém Dortmundu chce znovu ukázat, proč patří do klece.
Když bolest nepřichází jen z úderů
Bojovnice Lucie Pudilová zažila loni peklo. V osobním životě přišla o mladšího bratra, který tragicky zemřel při dopravní nehodě. A na profesionální scéně těsně podlehla v titulovém zápase s Cecilií Bolanderovou. S bolestí se ale rozhodla neskončit, naopak. Dnes říká, že našla něco, co dlouho postrádala.
„Ten zápas byl předčasný. Ale nelituju. Byla to zkušenost, která mě dostala zase o kus dál,“ svěřuje se Pudilová serveru sport.cz s tím, že psychická nepohoda se podepsala na její výkonnosti. Sama přiznává, že její nástup do klece už tehdy ukazoval víc, než si připouštěla.
V kleci nepláče, ale doma ano
Smutek si přinesla do oktagonu. A i když očekávala, že pás přiveze domů, páté kolo jí vzalo víc než jen vítězství. Emocionální vyčerpání, frustrace a pocit, že selhala. I taková může být tvář profesionální bojovnice.
„Cecilie mě ničím nepřekvapila. Překvapil mě jen výsledek,“ říká s patrnou hořkostí v ústech. Ještě dnes ji mrzí, že si vítězství „jen hlídala“, místo aby zápas zlomila ve svůj prospěch.
A ačkoliv je zvyklá na kritiku, některé zprávy od fanoušků překročily meze. „Po smrti bráchy mi někdo napsal, že to přece není tak hrozné a mám se oklepat. Nechápu, jak tohle někdo může napsat,“ konstatuje s nevěřícím pohledem.
Návrat v plné síle
Zkušenosti bolí. Ale Pudilová se nevzdává. Naopak, znovu v sobě objevila chuť bojovat. Trénuje, studuje soupeřku a připravuje se na návrat do klece 5. dubna v Dortmundu. Soupeřkou jí bude Američanka Brittney Cloudyová, která naposledy porazila slovenskou naději Veroniku Smolkovou.
„Ještě pořád mě to baví. A upřímně – co jiného bych dělala? Tohle je můj život,“ říká Pudilová, která stále sní o titulu v Oktagonu a s trochou štěstí by o něj ještě letos chtěla zabojovat.
Ber 600 spinů úplně zdarma - Registrace zde