Pět kol boje, tisíce fanoušků, jeden vítěz a slova, která přišla až po všem. Karlos Vémola popsal taktiku, která mu přinesla vítězství v trilogii nad Attilou Véghem, a vysvětlil, proč to pro něj nebyl souboj národů.
POUZE DNES: Získej zdarma 400 free spinů jen za registraci
Taktika, která rozhodla: tlak, pletivo, žádný střed
Karlos Vémola věděl, že s Attilou Véghem nebude prostor na chyby. Od prvního gongu šel tvrdě vpřed. „Kdo mě zná, ví, že nejsem žádný boxer. Kdybych proti Attilovi stál, byla by to jen otázka času, než mě knokautuje,“ přiznal otevřeně.
Vémola stavěl na plánu, který ladil především s Michalem Martínkem. Okamžitý útok, tlak na pletivo, nenechat Végha nadechnout. „Úder dopředu, zatlačit ho, údery, lokty na pletivu, stahovat ho pod sebe. A hlavně nestát v prostředku, jinak by mě sundal,“ popsal taktiku, která mu přinesla klíčový triumf.
„Stál bych, padl bych.“ Vémola o nebezpečí v postoji
Attila ukázal v zápase několikrát, proč byl pro Karlose noční můrou v postoji. Nejvíc hrozil ve třetím kole, kdy měl Vémola namále. „Attila je v postoji zkušený, vyšší, má delší ruce a lepší box než já. Myslím, že málokdo by s ním mohl stát v téhle formě. Oproti Willu Fleurymu byl v postoji neskutečně rychlý. Proto jsem to musel pořád zkracovat,“ vysvětlil Vémola během živého vysílání na Instagramu.
Proč v tom nebylo Česko proti Slovensku
Okolo zápasu se často mluvilo o souboji dvou zemí. Vémola ale takový pohled odmítá. „Snažili se mě do toho tlačit, ale já to nikdy tak nebral. Polovinu rodiny mám slovenskou, jsou to moji největší fanoušci a jsem za to vděčný. Každý slovenský fanoušek mě potěší, motivuje a žene dopředu. Oktagon je podle mě česko-slovenská organizace. Tohle pro mě nebyla rivalita Česka a Slovenska,“ zdůraznil.