Jon Jones znovu odmítl jednu z největších skvrn na své mimořádné kariéře. Bývalý šampion dvou váhových kategorií UFC v novém rozhovoru prohlásil, že steroidy nikdy neužíval a že fanoušci ignorují vědecké důkazy, které jej mají očišťovat. Oficiální rozhodnutí v jeho dopingových kauzách však vyprávějí složitější příběh. Jones podle arbitrů pravděpodobně nepodváděl úmyslně, přesto dvakrát porušil antidopingová pravidla, dostal dva tresty a jeho vítězství nad Danielem Cormierem zůstalo anulované.
Pro pochopení celé kauzy je nutné oddělit dva různé případy. V roce 2016 se podařilo prokázat, že zakázané látky pocházely z kontaminované tablety, kterou Jones považoval za přípravek podobný Cialisu. U pozitivního nálezu metabolitu turinabolu po UFC 214 ale konkrétní zdroj nalezen nebyl. Arbitr sice neviděl úmysl podvádět, to však neznamenalo zrušení provinění ani úplné očištění.
To nejdůležitější:
- Jon Jones v novém rozhovoru tvrdí, že steroidy nikdy neužíval.
- V roce 2016 měl pozitivní test na clomifen a letrozol, tedy zakázané hormonální a metabolické modulátory.
- Zdroj těchto látek byl dohledán v kontaminované tabletě, Jones přesto dostal maximální roční trest kvůli vysoké míře vlastní odpovědnosti.
- Po UFC 214 byl v jeho vzorku nalezen metabolit DHCMT, známého jako turinabol, tedy anabolického steroidu.
- V tomto druhém případě se nepodařilo určit, jak se zakázaná látka do jeho těla dostala.
- Arbitr dospěl k závěru, že Jones pravděpodobně nepodváděl úmyslně, a uložil mu patnáctiměsíční trest.
- Výhra nad Danielem Cormierem byla změněna na zápas bez výsledku a Jones přišel o titul.
Fanoušci podle Jonese ignorují vědu
Jones se k dopingovým obviněním vrátil v rozsáhlém rozhovoru pro ALF Global. Odmítl představu, že by vědomě užíval látky zvyšující výkon, a poukázal na mimořádně malé množství nalezené substance. Podle jeho slov bylo k zachycení zapotřebí velmi nákladného vědeckého testování a zjištěná dávka mu nemohla přinést žádnou výkonnostní výhodu.
„Steroidy jsem nikdy nebral. Bylo prokázáno, že šlo o kontaminovaný doplněk,“ prohlásil Jones.
Zároveň se pozastavil nad tím, že jej část fanoušků považuje současně za nezodpovědného člověka a za génia schopného oklamat nejlepší antidopingové vědce. Podle Jonese se lidé rozhodli pro jednoduchý verdikt a okolnosti jednotlivých případů už je nezajímají.
Jeho argument má reálný základ. V obou hlavních kauzách skutečně chyběl závěr, že by Jones cíleně použil zakázanou látku s úmyslem získat výhodu. Problém je v tom, že současná obhajoba spojuje dohromady odlišná zjištění a z výroku o absenci úmyslného podvodu vytváří mnohem širší tvrzení o úplném očištění.
Kontaminovaná tableta, ale maximální trest
První velká kauza přišla před UFC 200 v létě 2016. Jones měl nastoupit k odvetě s Danielem Cormierem, jenže několik dní před turnajem byl ze zápasu stažen. Jeho vzorek obsahoval clomifen a letrozol. Nešlo přímo o anabolické steroidy, ale o zakázané hormonální a metabolické modulátory, které jsou na seznamu nepovolených látek.
Jones vysvětloval, že od týmového kolegy dostal tabletu, kterou považoval za Cialis. Laboratorní analýza následně opravdu ukázala, že produkt obsahoval látky neuvedené na obalu. Nezávislý arbitrážní panel uznal, že se Jonesovi podařilo pravděpodobný zdroj pozitivního testu prokázat.
Tím ale případ neskončil. Panel jeho přístup označil za téměř bezohledný. Jones si nevzal skutečný lék na předpis, neověřil si původ tablety a její užití neuvedl ani do formuláře při dopingové kontrole. Rozhodci proto stanovili míru jeho zavinění na horním konci škály a udělili mu maximální možný trest jednoho roku.
Tento případ tedy podporuje Jonesovo tvrzení, že zakázané látky neužil vědomě. Nepodporuje ale představu, že se nic nestalo nebo že byl zbaven odpovědnosti. Antidopingová pravidla stojí na principu, podle kterého sportovec odpovídá za vše, co se objeví v jeho těle, i když látku nepoužil se záměrem podvádět.
Turinabol: úmysl se neprokázal, zdroj také ne
Mnohem závažnější byl druhý případ po odvetě s Cormierem na UFC 214 v červenci 2017. Jones tehdy svého velkého rivala ukončil kopem na hlavu a následnými údery ve třetím kole. Vzorek odebraný den před zápasem však obsahoval M3, dlouhodobý metabolit DHCMT neboli dehydrochlormethyltestosteronu, známého jako turinabol. Tentokrát už šlo o látku ze skupiny anabolických steroidů.
Na rozdíl od případu s kontaminovanou tabletou se nepodařilo zjistit konkrétní produkt, který měl pozitivní nález způsobit. Pro Jonese hrály skutečnosti, že před zápasem prošel několika kontrolami s negativním výsledkem, včetně testu přibližně tři týdny před turnajem, a že zachycené množství bylo mimořádně malé.
Arbitr Richard McLaren nakonec uvedl, že na Jonesově straně nevidí úmysl použít zakázanou látku. To je nejsilnější část jeho dnešní obhajoby. Současně však zůstal v platnosti samotný antidopingový prohřešek. Jones dostal za druhé porušení pravidel patnáctiměsíční zákaz činnosti. USADA původně počítala s delší sankcí, trest ale výrazně snížila také kvůli jeho takzvané podstatné pomoci při jiných vyšetřováních.
Důsledky nebyly pouze formální. Vítězství nad Cormierem bylo změněno na zápas bez výsledku a UFC Jonese zbavilo pásu. Právě Cormier později opakovaně vysvětloval, proč podle něj dopingová minulost vyřazuje Jonese z debaty o nejlepším bojovníkovi historie.
Pikogramy přestěhovaly celý turnaj
Další mimořádně kontroverzní kapitola následovala před UFC 232 na konci roku 2018. V Jonesově vzorku se znovu objevilo stopové množství stejného dlouhodobého metabolitu. USADA a přizvaní odborníci dospěli k závěru, že nešlo o nové užití turinabolu, ale o takzvané pulzování z předchozího požití. Metabolit se měl nepravidelně uvolňovat v množství měřeném v pikogramech.
Jones tehdy přirovnával zachycené množství ke špetce soli rozpuštěné v plaveckém bazénu. Odborníci skutečně neuvedli důkaz o novém užití ani o výkonnostním účinku. Přesto šlo o tak neobvyklou situaci, že Nevada neměla dostatek času případ prověřit a udělit Jonesovi licenci.
UFC proto pouhý týden před konáním přesunulo celý turnaj z Las Vegas do Kalifornie, kde Jones licenci dostal. Fanoušci, ostatní bojovníci i jejich týmy museli na poslední chvíli měnit cestovní plány a ubytování. Právě tento krok dodnes posiluje nedůvěru lidí, kteří mají pocit, že pro jednu z největších hvězd organizace platila jiná pravidla.
Z vědeckého hlediska nebyl stopový nález před UFC 232 posouzen jako nový dopingový prohřešek. Z hlediska veřejnosti ale celý přesun turnaje vytvořil dojem mimořádného zacházení, který žádné vysvětlení o pikogramech úplně nevymazalo.
Očištěn od úmyslu, nikoli od celé kauzy
Jones má tedy pravdu v jedné zásadní věci: oficiální rozhodnutí z něj neudělala sportovce, kterému byl prokázán promyšlený dopingový plán. V prvním případě se podařilo doložit kontaminovaný produkt. Ve druhém arbitr napsal, že nevidí úmysl použít zakázanou látku, a další stopové nálezy byly později vysvětleny pulzováním.
Není ale přesné tvrdit, že dokumenty prokázaly úplnou nevinu ve všech bodech. Jones dvakrát porušil antidopingová pravidla a dvakrát byl potrestán. U turinabolu se navíc nikdy nepodařilo určit zdroj. Ani absence prokázaného úmyslu sama o sobě neznamená, že se zakázaná substance ve vzorku nenacházela.
Právě proto se debata o jeho odkazu neustále vrací. Jedna strana vidí nejmladšího šampiona v historii UFC, vítěze nad několika generacemi elitních soupeřů a mimořádný talent, jemuž nikdo v kleci skutečně nevzal vítězství. Druhá připomíná dva tresty, anulovaný knockout Cormiera a zacházení před UFC 232. Podobné rozdělení bylo vidět i v názoru bývalého bojovníka Matta Browna, který tvrdil, že by Jonese za doping z historické debaty automaticky nevyřazoval.
Nový Jonesův výrok tuto diskusi neuzavře. Spíše znovu připomíná, že mezi větami „nebyl prokázán úmyslný podvod“ a „nikdy jsem steroidy neužíval“ zůstává rozdíl, který ani velmi drahá věda nedokázala beze zbytku odstranit.
Zdroje: ALF Global - celý rozhovor s Jonem Jonesem, USADA - první roční trest z roku 2016