Zapomeňte na boxerské rukavice a ukousnuté ucho. Jméno Holyfield se vrací, ale jeho nositel má postavu antického boha, smlouvu od wrestlingových gigantů z WWE a zcela jiný příběh než jeho legendární otec.
Dědictví, které nechtěl
Evander Holyfield ve své éře dvakrát porazil Mika Tysona a stal se nesmrtelnou legendou boxu. Jeho sedmadvacetiletý syn Elijah se však rozhodl, že v otcových šlépějích nepůjde. Místo toho si po kariéře v univerzitním americkém fotbale zvolil cestu do světa, kde se drama a sport snoubí v jedno, a sice do světa wrestlingu.
Tělo z oceli, zrodila se hvězda
Když nedávno podepsal smlouvu s organizací WWE a poprvé se objevil na turnaji, nikdo úplně netušil, co čekat. Pak ale odhodil triko a dav oněměl. Jeho vyrýsovaná, svalnatá postava okamžitě vyvolala šok a obdiv.
Sociální sítě explodovaly. „Ten vypadá jako monstrum,“ shodovali se fanoušci, kteří mladého Holyfielda do té doby příliš neznali. Jeho figura by bez problémů obstála i na kulturistických soutěžích a je jasné, že se po otci „potatil“ alespoň co se týče genetických předpokladů pro budování svalové hmoty.
Ring není cizí půda
Jméno Holyfield přitom není ve světě profesionálního wrestlingu úplnou novinkou. Sám Evander se v roce 2007 objevil v ringu, kde v boxerském vloženém zápase porazil Matta Hardyho. Šlo však spíše o marketingový tah. Zdá se, že jeho syn to s kariérou v tomto odvětví myslí smrtelně vážně.
Robustní postavu navíc nevybudoval přes noc. Tvrdá léta v americkém fotbale ho zocelila a naučila brutální dřině. Právě díky vyčerpávající přípravě a disciplíně narostl do rozměrů, které mu v novém sportu okamžitě zajistí respekt soupeřů.
Na prahu vlastní slávy
Elijah Holyfield má nejlepší léta stále před sebou. Už teď je ale zřejmé, že má v rukou všechny karty k tomu, aby uspěl. Nejenže disponuje impozantní postavou a sportovním základem, ale slavné jméno mu otevírá dveře, o kterých mohou jiní jen snít. Nyní je jen na něm, aby vystoupil ze stínu svého otce a vybudoval si vlastní, jedinečný odkaz.
