Pokud jste si až doteď mysleli, že pohár za internetovou neschopnost má navždy vystavený Adéla Pulcová, pohodlně se usaďte a raději si zapněte bezpečnostní pás. Na scénu totiž nastupuje Miroslava Andrýsková alias Cute4You, která se rozhodla, že pouhé trapno jí nestačí a laťku vlastního amatérismu vystřelí rovnou do stratosféry.
Její údajně tajemný projekt Zodiac měl působit jako stínový spolek lidí, kteří si hrají na vykonavatele spravedlnosti, před kterým se budou třást internetoví hříšníci. Místo toho připomíná spíš kroužek zmatených detektivů, kteří si zapomněli domluvit společnou verzi příběhu. Celá pečlivě budovaná legenda se začala rozpadat ve chvíli, kdy Miroslava otevřela pusu o pár vět déle, než bylo pro přežití projektu bezpečné.
Tajuplná organizace, velké výhrůžky, dramatické řeči – a nakonec stačilo několik vlastních přeřeknutí, aby se Zodiac sesypal rychleji než Adélin pohovor na uklízečku. Z velkolepého spolku samozvaných strážců pořádku tak nezbylo nic než změť nesrovnalostí, křečovitých výmluv a jasný důkaz, že největší sabotér často nesedí venku za monitorem, ale přímo za vlastním jazykem.
Gramatická šifra mistra Zodiaca: Dnes muž, zítra žena, pozítří překlep
Tohle je jeden z hlavních nosných pilířů celé zodiacovské estrády a zároveň krásný důkaz, že tajná operace může skončit i na obyčejné koncovce slovesa. Zodiac alias Signal340 se totiž v komentářích na YouTube ukázkově prořekl. Ve snaze působit jako důležitý muž v pozadí, který tahá za nitky a „předává informace“, na chvíli zapomněl, jakou roli má právě rozehranou, a ve dvou příspěvcích po sobě začal psát v ženském rodě.
Ano, člověk, který má údajně řídit tajuplnou síť informátorů, nezvládl uhlídat ani vlastní krycí legendu déle než dva komentáře. To už není konspirace. To je ochotnické divadlo, kde si hlavní herec během představení zapomene knír v šatně a pak tvrdí, že je to součást scénáře.
Když na přeřeknutí lidé se smíchem upozornili, následovala panická záchranná operace s názvem „upravit příspěvek“. Zodiac začal rychle zametat gramatické stopy, jenže k jeho smůle opravil pouze jeden komentář. Druhý tam zůstal viset jako cedule nad vchodem: Tady někdo nezvládá vlastní pohádku.
Vypadá to tedy, že správce údajné armády účtů má ve svých přezdívkách, rolích a vymyšlených postavičkách takový guláš, že už sám netuší, za koho právě píše. Chápeme, že obsluhovat několik identit, pamatovat si jejich legendy a zároveň se tvářit jako internetový James Bond vyžaduje určitou mozkovou kapacitu. Ovšem tady se očividně šetřilo už při výrobě.
Z tajemného Zodiaca se tak během několika vět stal obyčejný pisálek, kterého nezradili nepřátelé, špičkoví vyšetřovatelé ani složitá digitální stopa. Zradila ho ženská koncovka a pomalejší kliknutí na tlačítko „upravit“. Bravo. Takto dokonale se dokáže odhalit opravdu jen člověk, který považuje vlastní nepozornost za vyšší formu zpravodajské práce.
Operace „Spartakus“ z Wishe: Já jsem Cute, ty jsi Cute, všichni jsme Cute!
Když se kolem vašich účtů začnou hromadit podezřelé shody, máte v zásadě dvě možnosti. Buď nabídnete rozumné vysvětlení, nebo spustíte tak křečovitou komedii, že tím všechna podezření ještě třikrát podtrhnete. Elitní komentářová jednotka kolem Zodiaca samozřejmě zvolila druhou možnost, protože důstojnost už zřejmě odjela posledním autobusem z Brna.
Profil @Ruzovelejnosmasli se v záchvatu údajné ironie přejmenoval na @CuteJeVsude a začala nová, naprosto geniální obranná strategie: přihlásit se ke Cute úplně všichni. Zodiac napíše: „Já jsem taky Cute.“ Indulona se okamžitě přidá: „Já taky.“ Ian poslušně přicupitá: „Já taky.“ Ještě chvíli a ozve se rychlovarná konvice, že ona je Cute také, jen zatím neměla ověřený účet.
Celé to připomíná Spartaka, kdy se jeden po druhém hrdě hlásí ke stejné identitě. Jenomže místo odvážných gladiátorů tu máme několik profilů s totožným druhem humoru, stejnou podrážděností a energií rodinné porady, na které sedí pouze jeden člověk, ale pro jistotu si donesl šest jmenovek.
Tenhle pokus o vtip je přibližně stejně propracovaný jako Adélin smažák s hořčicí. Autoři zřejmě doufají, že když podezření přeženou do absurdna a všichni začnou hystericky vykřikovat „já jsem Cute“, pravda se v tom rámusu nějak ztratí. Ale ona se neztratila. Naopak si sedla do první řady, vytáhla popcorn a sleduje, jak se údajná síť nezávislých osob mění v improvizační kroužek bez scénáře.
Ve skutečnosti tím nevznikl dojem, že jsou nad věcí. Vznikl dojem, že někdo v brněnském obýváku přepíná mezi účty rychlostí krupiéra, píše si sám sobě, sám sobě odpovídá a následně se sám sobě směje, jak geniálně všechny přechytračil. Jednočlenná panelová diskuse, kde se všichni hosté shodnou, protože mají podezřele stejného režiséra.
A tak se velká obranná operace „Všichni jsme Cute“ změnila v další krásný příklad toho, že když chcete něco vyvrátit, možná není nejlepší začít se chovat přesně tak, jak očekávají lidé, kteří vám nevěří. Protože tohle nebyla kouřová clona. Tohle byl ohňostroj s obřím nápisem: DÍVEJTE SE SEM, TADY VŮBEC NENÍ NIC PODEZŘELÉHO!
Informační paradox: Telepatie, nebo jedna klávesnice?
A tady už přichází disciplína, ve které se celý projekt Zodiac definitivně zamotá do vlastních tkaniček: obyčejná logika. Na kanál Zodiac oficiálně neexistuje žádný veřejný kontakt, žádný e-mail, žádná oficiální cesta, kudy by se k jeho anonymním komentátorům mohly dostávat zákulisní informace. Přesto se pod videi pravidelně objevují profily, které vytahují detaily známé jen velmi úzkému okruhu lidí kolem Miroslavy a FatDada.
Takže jak to funguje? Mají snad všechny ty anonymní účty společnou telepatickou centrálu? Posílá jim Zodiac tajné zprávy silou mysli? Nebo se každé ráno scházejí v utajené podzemní místnosti, kde si předávají složky s razítkem „přísně tajné“?
Kdepak. Mnohem jednodušší vysvětlení je, že údajně nezávislé profily čerpají z jednoho a téhož zdroje. A čím víc detailů vypouštějí ven, tím méně připomínají samostatné osoby a tím více působí jako různé loutky, kterým ze zákulisí pohybuje rukama stejný loutkář.
To je totiž ta nejkrásnější část celé operace. Někdo se snaží vytvořit dojem široké sítě informátorů, a přitom své postavičky krmí tak přesnými zákulisními podrobnostmi, až tím sám zanechává stopu širokou jako dálnice. Je to podobné, jako kdyby pachatel přišel v masce, ale na čele si nechal občanku, telefonní číslo a heslo k Wi-Fi.
Údajná armáda nezávislých účtů tak připomíná jednočlennou redakci s přebytkem přezdívek. Jeden monitor, jedna zásoba informací, několik profilových obrázků a tolik přepínání účtů, že by z toho dostala závrať i zákaznická podpora Facebooku.
A právě tady se celý „informační zázrak“ mění v obyčejnou frašku. Protože tajná síť, jejíž členové všichni vědí stejné neveřejné podrobnosti, nepůsobí jako důmyslná zpravodajská organizace. Působí jako jedna klávesnice, která si zapomněla hlídat, pod jakým jménem právě píše.
Indulona a jazyková celnice: Slovensky neumím, ale hlavně nenápadně!
Profil IndulonaMan je samostatnou kapitolou pro Ústav pro jazyk český, slovenský a nejspíš i pro oddělení krizové intervence. Píše totiž podivným jazykovým hybridem, který začne jako slovenština, po půlce věty mine hranice a do cíle dorazí s českou koncovkou, moravským výrazem a gramatikou vytaženou z automatického překladače po noční směně.
Stačí sem hodit jedno „neviem“, přisypat „prečo“, celé to promíchat českým slovosledem a slovenská identita je podle autora hotová. Je to podobné, jako kdyby si někdo nasadil sombrero, řekl „hola“ a začal se vydávat za rodáka z Guadalajary.
Když si lidé téhle slovenštiny z Temu začali všímat, okamžitě přispěchala komentářová záchranná jednotka s vysvětlením, že Indulona je přece Slovák dlouhodobě žijící v Česku, a proto se mu jazyky občas pomíchají. Jistě. Protože každý Slovák po překročení hranic okamžitě zapomene mateřštinu a začne psát jako český turista, který se slovenštinu učil z jednoho dílu Profesionálů.
Občasné promíchání jazyků by samozřejmě nebylo nic zvláštního. Jenže tady to nepůsobí jako přirozená řeč člověka žijícího mezi dvěma zeměmi. Působí to jako kostým, který byl narychlo ušitý z pěti slovenských slov, českých koncovek a obrovské víry, že si toho nikdo nevšimne.
A přesně v tom je problém celé krycí legendy. Autor se tak urputně snaží, aby Indulona zněl slovensky, až zní jako někdo, kdo si před každým komentářem otevře česko-slovenský slovník, vybere dvě náhodná slova a zbytek dopíše podle citu. Výsledkem není Slovák žijící v Česku. Výsledkem je český účet, který si na karneval vzal slovenskou gramatiku, jenže ji zapnul obráceně.
Údajně samostatný profil tak znovu nepůsobí jako skutečný člověk s vlastní historií a přirozeným způsobem vyjadřování. Připomíná další postavičku z jedné a té samé klávesnice, které autor tentokrát přimaloval slovenskou vlaječku a doufal, že tím je práce hotová.
Není. Protože párkrát napsat „neviem“ z vás Slováka neudělá. Stejně jako několik falešných profilů nevytvoří armádu. Vytvoří jen jednoho člověka s příliš mnoha otevřenými okny a příliš malou kontrolou nad tím, v jakém jazyce má právě lhát.
Pátrání po Nenažrané myši: Hanka v digitálním exilu
Nyní tu máme jednu drobnou „náhodičku“, která je samozřejmě úplně nevinná, nenápadná a vůbec nebije do očí jako reflexní vesta ve tmě.
Všimli jste si, že od chvíle, kdy se začalo veřejně upozorňovat na nápadnou podobnost mezi profilem Nenažraná myš a Hankou, která dříve velmi oddaně podporovala Cute na jejím kanále, tahle postavička u Zodiaca záhadně přestala účinkovat?
Do té doby aktivní profil najednou zmizel ze scény rychleji než Mirčina odvaha ve chvíli, kdy někdo vytáhne důkazy. Žádné další komentářové výstupy, žádné přikyvování, žádné ochotné zachraňování situace. Myš zkrátka zalezla do digitální díry a dělá, že nikdy neexistovala.
A dává to vlastně smysl. Tahle figurka už byla příliš nápadná. Až moc snadno spojovala minulost kolem Cute se současným cirkusem kolem Zodiaca. Takže místo dalšího vysvětlování přišlo nejjednodušší řešení: stáhnout účet z provozu, nechat ho vychladnout a doufat, že lidé mají paměť jako Adéla při vyjmenovávání svých pracovních zkušeností.
Jenže internet nezapomíná. A už vůbec nezapomíná ve chvíli, kdy někdo zmizí přesně tehdy, když se na něj začne svítit.
Nenažraná myš tak prozatím opustila šachovnici a odebrala se do digitálního exilu. Ale nezoufejme. Třeba se ještě slavně vrátí pod novým jménem, s jiným obrázkem a stejně nenápadným stylem psaní.
Až se tak stane, můžeme téměř očekávat její velkolepý nástup do komentářového sboru:
„Tak dobře… já jsem taky Cute.“
Protože v tomhle divadle postavy neumírají. Pouze si změní přezdívku a doufají, že jim nikdo nepozná rukopis.
Oxfordisland a Combo: Tajná šifra, které chybělo jen pár číslic
Do naší stále se rozrůstající zoologické zahrady falešných profilů přibývají další dvě postavičky: Oxfordisland a Combo. Na první pohled dvě zcela nezávislé osoby. Na druhý pohled už dvě účtenky vytištěné ze stejné pokladny. A na třetí pohled další případ, kdy se samozvaní mistři utajení odhalili úplně sami, protože při vymýšlení krycího příběhu opět zapomněli zapnout mozek.
Na jednom streamu totiž zaznělo telefonní číslo. Následně se v komentářích na YouTube objevil profil Oxfordisland s číslem téměř totožným — jen z něj záhadně zmizelo několik číslic, a pod jeho komentářem mu jeden ze sledujících okamžitě připomněl, že si zapomněl připsat ty dvě totožná čísla. Patrně mělo jít o sofistikovanou šifru, kterou nerozluští ani tajné služby. Ve skutečnosti to vypadalo spíš tak, že někdo vzal vlastní telefonní číslo, pár čísel z něj vyhodil a byl přesvědčený, že právě dokončil kurz kybernetické bezpečnosti.
Jenže při bližším porovnání údajně stačilo doplnit chybějící část a celá „šifra“ začala až podezřele zapadat. Takže až si zase bude chtít strážce internetového vesmíru do někoho kopnout, může se Oxfordisland nenápadně zeptat, jestli náhodou před částí čísla nezapomněl pár číslic. To bude jistě krásná chvíle. Především ten výraz člověka, který si myslel, že číslo zašifroval, ale ve skutečnosti ho jen napsal neúplně.
A tím zábava nekončí. Oxfordisland byl podle dostupných záznamů zablokován na streamu, kde ho Strážce internetu oslovoval jako Cute. Samozřejmě čistá náhoda. Stejně čistá jako všechny předchozí shody slovníku, informací, reakcí a podivných gramatických nehod. V tomhle příběhu je totiž náhod tolik, že by si už zasloužily vlastní skupinový účet.
Pod dalšími profily se navíc mělo spamovat také na Discordu a všude, kam se právě podařilo vecpat komentář. Jenže údajná anonymita dostala další ránu ve chvíli, kdy se objevila spojitost s e-mailovou adresou použitou při registraci účtu. Nebudeme zveřejňovat žádné osobní údaje, protože nejsme zoologická pobočka databáze uniklých hesel. Podstatné ale je, že se podle předložených informací měly registrační údaje nápadně překrývat.
A tak tu máme Combo, Oxfordisland a opět stejný problém: čím víc se mají tvářit jako samostatné osoby, tím víc po sobě nechávají stejné digitální otisky. Jednou je to způsob psaní, podruhé zákulisní informace, potřetí e-mail a nyní telefonní číslo „zašifrované“ metodou: něco umažu a snad si toho nikdo nevšimne.
Musíte si také pohlídat číslo, e-mail, slovník, minulost a hlavně to, pod jakým účtem jste právě přihlášení.
Z tajemné dvojice Oxfordisland a Combo tak nevznikl důkaz existence dvou nezávislých osob. Vznikla spíš další epizoda seriálu Jedna klávesnice, mnoho přezdívek, tentokrát obohacená o telefonní šifru, která měla zmást nepřítele, ale zvládla zmást především vlastního autora.
Tajní agenti z Wishe opět zasahují. Utajení perfektní - jen jim z kapsy kouká telefonní číslo.
