Ukončil kariéru neporažený, bojoval s největšími jmény světa a vydělal stovky milionů dolarů. Ale v paměti mu zůstal jediný protivník, kterého opravdu nesnáší. Floyd Mayweather bez váhání ukázal prstem: „Oscar De La Hoya.“
Legenda s čistým štítem
Ve světě, kde se šampioni rodí a zhasínají jako jiskry na rukavici, byl on výjimkou. Nezastavitelný rytmus, který nikdy neztratil takt. Pro jedny jen Money, pro zasvěcené maestro obrany, jenž tančil mezi provazy s lehkostí stínu a ovládl pět váhových tříd, jako by šlo o kapitoly jedné knihy.
Střetl se s velikány – Pacquiaem, Canelem, Hattonem – a přesto jen jedno jméno mu zůstalo v paměti jako nezahojená jizva. Oscar De La Hoya.
Duel, který psal dějiny a rozevřel propasti
Bylo 5. května 2007, noc ve Vegas voněla očekáváním a v MGM Grand se schylovalo k tanci dvou ikon. De La Hoya jakožto zlatý chlapec na prahu loučení, toužící stvrdit odkaz, a Mayweather, který byl stále v rozkvětu a toužil se stát nejlepším pound-for-pound bojovníkem planety.
Dvanáct kol napětí, taktiky, úskoků a protiútoků. A pak kontroverzní split decision. Floyd vítězí, ale ani roky poté se mlha kolem verdiktu nerozplynula. Zůstala pachuť. A rivalita, která neuhasla ani za roky, co uplynuly.
Od ringu k rivalitě mezi promotéry
Co však zápas nedořekl v ringu, dokonali oba muži mimo něj. Jejich rozdílné charaktery – Oscar jako „Zlatý chlapec“ s úsměvem z titulních stran, Floyd jako nelítostný kalkulátor s image neporazitelného boháče – se proměnily v trvalou obchodní válku. Každý si založil vlastní promotérskou stáj, Golden Boy Promotions a Mayweather Promotions. A tam, kde končila rivalita sportovní, začala ta podnikatelská.
Nenávist, která nepřebolela
V nedávném rozhovoru pro World Boxing News padla jednoduchá otázka: „Kterého soupeře jsi opravdu nesnášel?“ Mayweather bez zaváhání odpověděl: „To se ani nemusíte ptát, to ví úplně každý… Oscar De La Hoya.“ Žádná maska, žádná hra. Jen čistý pocit, který v něm přetrvává dodnes.
Když měl navíc zhodnotit, která vítězství mu udělala největší radost, zvolil Rickyho Hattona a Mannyho Pacquiaa. De La Hoya? Ten prý nikdy nebyl o radosti, ale o konfrontaci dvou světů, které si nikdy neporozuměly.