Dominik Humburger promluvil o fyzické bolesti, každodenním pokušení dopingu i tom, proč Oktagon zatím drží jeho svědomí na uzdě.
V KSW to už nehořelo. V Oktagonu je nový oheň
Dominik Humburger působí klidně, ale v hlavě to má rozjeté jako sparing před galavečerem. Jeho přestup z KSW do Oktagonu působí jako restart. Nadšení z návratu na českou scénu je znát z každého slova. „Připadám si jako hvězda,“ přiznal bez přehnané skromnosti, když zjistil, že jeho premiérový duel bude hlavním předzápasem turnaje Oktagon 70. A proti komu? Samuel Krištofič alias Pirát. Skromné entrée to zkrátka nebude.
Před zápasem s Pirátem je tělo jen hromada šrámů
Humburgerovy dny se nesou v rytmu bolesti. Není to nadsázka, spíš realita zápasníka, který jede na maximum. „Škrábance, modřiny, rozseklé obočí… Už to ani nepočítám. Bolí to, ale za dva dny to přejde,“ říká s kamennou tváří. Horší jsou únavová zranění. Ta se netváří dramaticky, ale hlodají. Každý pátek po sparinzích zná ten pocit, kdy tělo už křičí „stop“.
Doping? Denní myšlenka, která zatím nemá činy
A právě tady se otevírá brána ke kontroverzní otázce ohledně dopingu. „Přemýšlím nad tím každý den,“ přiznává upřímně. Neříká to jako výmluvu, ale jako realitu sportu, kde svaly někdy rostou rychleji než pochybnosti. „Když se podívám na některé soupeře, co všechno zvládají a jak vypadají… Nechci si nic nalhávat.“
Podle Humburgera by mu určité látky mohly pomoci právě s regenerací a prevencí zranění. A kdo by se jim v jeho situaci divil? Jenže zatím odolává. Možná kvůli etice. Možná kvůli tomu, co následuje.
Oktagon a testy: Brzda nebo výtah k důvěryhodnosti?
Nedávné zprávy, že Oktagon zvažuje zavedení dopingových testů, ho zaskočily. Ale vlastně pozitivně. „To mě od toho zase úplně oddaluje. Byl bych za to hrozně rád,“ věří, že by to zvedlo laťku celé organizace.
Zdroj: Bare Knuckle Club