Byl to večer plný ran, ale ta největší přišla nečekaně na city samotného šéfa organizace. Ondřej Novotný otevřeně promluvil o chvílích, kdy mu během nástupu Miloše Petráška selhával hlas a musel bojovat s přívalem emocí, jaké v práci běžně nezažívá. „Měl jsem co dělat,“ přiznal promotér a vysvětlil, že pohled na zápasníka s dítětem ho zcela odzbrojil.
Když se hlas zlomí v hrdle
Zvenčí působí jako neochvějný profesionál, který s ledovým klidem řídí show pro desetitisíce lidí, avšak turnaj Oktagon 81 odhalil i jeho zranitelnější tvář. Promotér Ondřej Novotný se ocitl v situaci, kterou nečekal. Když se halou rozezněla nástupovka Miloše Petráška, jenž mířil ke svému poslednímu tanci v kleci, na šéfa organizace dolehla tíha okamžiku.
Pohled na oblíbeného bojovníka, který kráčel k oktagonu se svým synem v náručí, prolomil hráz emocí. „Emoce jsou šílená věc, pročež jsem měl co dělat, abych to ustál,“ svěřil se Novotný v podcastu MMA letem světem a popsal kritické chvíle: „Jakmile jsem viděl, že jde s tím malým, zalily se mi oči. Člověk si v tu ránu vzpomene, co všechno jsme s Melounem prožili.“
Situace zašla tak daleko, že měl Novotný obavy, zda vůbec zvládne svou práci. V hlavě mu běžely myšlenky na to, že nebude schopen zápas vyhlásit. Musel dělat dlouhé pauzy a zhluboka dýchat, aby se mu vrátil hlas. „Říkal jsem si, že už jsem starý, když se dojímám jako báby u televizních reklam,“ dodal s trochou sebeironie.
Prokletí ztracených vítězství
Sentiment však musel jít stranou v momentě, kdy zápas začal. A průběh duelu byl až mrazivě přesnou metaforou Petráškovy sportovní dráhy. Český bijec svého polského soupeře Mateusze Strzelczyka v úvodu demoloval, hala byla na nohou, vítězství viselo ve vzduchu. Pak ale přišla chyba, soupeř nasadil páku na ruku a bylo po všem.
Novotný v hodnocení svého chráněnce nešetřil upřímností, třebaže ho pojí přátelské vazby. „Nemůžu si pomoct, ale tohle je bohužel Melounova kariéra v kostce. Neviděl jsem žádného jiného frajera, který by prohrál tolik jasně vyhraných zápasů,“ kroutil hlavou nad promarněnou šancí. Podle něj by Petrášek na tréninku stejnou situaci stokrát vyřešil správně, avšak v ostrém zápase se nechal nachytat.
Definitivní tečka za pochybnostmi
Hořká porážka však může mít pro dvaatřicetiletého zápasníka i paradoxně ozdravný efekt. Petrášek se rozhodl skončit nejen kvůli ztrátě motivace, ba i kvůli varovným signálům svého těla, konkrétně problémům s krátkodobou pamětí. Odchází relativně mladý, ale s čistou hlavou.
Novotný se domnívá, že prohra paradoxně usnadní Petráškovi přechod do sportovního důchodu. „Kdyby předvedl dominantní vítězství a všechno by šlo hladce, možná by zase začal přemýšlet, jestli nekončí moc brzo. Takhle to má alespoň v sobě uzavřené,“ uzavřel promotér kapitolu jednoho z největších talentů, který sice nedosáhl na všechny vytyčené mety, ale v srdcích fanoušků i vedení organizace zanechal hlubokou stopu.