Zapomeňte na řeči o vyhaslých hvězdách, v polotěžké váze právě znovu udeřil blesk. Volkan Oezdemir v Kataru rázně připomněl, proč se mu přezdívá „No Time“, když svého soupeře nemilosrdně vypnul za necelých devadesát vteřin, pročež vyslal jasný vzkaz i směrem k české hvězdě Jiřímu Procházkovi.
Taneček smrti trval jen chvilku
Alonzo Menifield si do klece nesl sebevědomí ze dvou letošních skalpů, avšak proti švýcarskému expresu narazil do zdi. Oezdemir neztrácel čas oťukáváním a od první sekundy diktoval tempo. Američan se vůbec nedostal do zápasu, neboť mu soupeř nedopřál ani píď prostoru k nadechnutí. Klíčový moment přišel s chirurgickou přesností – brutální koleno, které Oezdemir mazaně schoval za zvedák z přední ruky. Menifield na tuto lest nestihl reagovat, a jakmile tvrdý zásah dopadl na jeho bradu, začal se psát konec jeho nadějí.
Děs v očích a pád do temnoty
Jakmile Volkan ucítil krev, proměnil se v lovce, který svou kořist nenechá utéct. Spustil nelítostnou kanonádu háků a zvedáků, před níž nebylo úniku. Třebaže se Menifield zoufale snažil uhýbat a přežít bouři, intenzita úderů byla nad jeho síly. Finální razítko obstaral drtivý levý hák. Soupeř se s výrazem čiré hrůzy ve tváři skácel k zemi, načež musel mezi oba kohouty okamžitě skočit rozhodčí, aby zabránil zbytečnému poškození zdraví. Celá demolice netrvala ani minutu a půl.
Změna taktiky a útok na vrchol
V pozápasovém rozhovoru vítěz poodhalil, co stálo za jeho dominantním výkonem. Přiznal, že v minulých duelech hřešil na izolované údery, což se ukázalo jako chyba, a proto se tentokrát zaměřil na delší a plynulejší kombinace. Tato strategie přinesla ovoce. „Mým jasným cílem zůstává titul. Vždycky se snažím vydrápat až na samotný vrchol,“ nechal se slyšet Oezdemir a sebevědomě dodal: „Po takovém výkonu chci určitě zpátky mezi nejlepší pětku. Hodlám si vybudovat pevnou pozici pro titulovou šanci.“
Českým fanouškům při pohledu na tento výkon jistě naskočily vzpomínky. Byl to právě Oezdemir, kdo před lety přivítal v UFC Jiřího Procházku. Tehdejší napínavou bitvu ukončila až ve druhém kole bomba z pravačky moravského samuraje. Oezdemir by se odvetě jistě nebránil, ale moc dobře ví, že si ji musí zasloužit dalšími skalpy v kleci.