Ruce v bok, oči v sloup a pak pěst na bradu. Václav Mikulášek proměnil zápas s Josefem Pekárkem v boxerské drama se vším všudy. Nechyběly tvrdé údery, kontroverze ani jeho tradiční teatrálnost. V Ostravě ukázal, že na titul nepotřebuje pás... stačí mu publikum.
První kolo? Jako by šlo o život
Václav Mikulášek nechodí do ringu, aby jen rozdával údery. On si ho podmaní. Hned v úvodním kole zápasu s Josefem Pekárkem předvedl show, která připomínala spíš hlavní kartu UFC než duel v RFA. Pálili oba, jenže Mikulášek trefoval čistěji. Nešetřil ničím… ani soupeře, ani vlastní hlavu. Údery schytával s úsměvem, jako by mu bolest dělala radost. A pak, když už to vypadalo, že Pekárek odpluje do říše snů, přežil. Jen tak tak.
Box i herecký výstup, všechno v jednom balení
Druhé kolo? Zpočátku pokračování divokého tempa. Háky létaly ze všech stran, pravidla techniky zůstala doma. Pak přišla scéna. Mikulášek si stěžoval na úder do slabin a padl teatrálně na zem. Diváci odpověděli hlasitým bučením. Rozhodčí pokračoval, Pekárek bojoval dál. A pak dostal bombu. Mikulášek ho sestřelil, ale těsně po přerušení. Kdo věřil, že se tentokrát obejdeme bez sporných momentů, mohl se jen pousmát.
Krev, bučení a výhra
Do třetího kola nastoupil Pekárek s ranou na hlavě, krev tekla. Rozhodčí přivolal zdravotníka, Mikulášek protestoval, jako by mu někdo vzal narozeniny. Pak znovu rozjel svůj úderový stroj a Pekárka častoval tvrdými kombinacemi. Konec zápasu přečkal i soupeř, ale rozhodčí nemusel dlouho váhat. Výhru si připsal Mikulášek.
V hlavě tlak, na rukou zbraně
Po zápase se Mikulášek svěřil s nečekaným přiznáním. „Měsíc a půl zpátky mě pobodali. Cítil jsem tlak, protože jsem slíbil, že pokud prohraju, končím. Připadal jsem si jako v titulovém zápase v Oktagonu nebo v UFC,“ řekl do mikrofonu a připomněl svou složitou cestu, která po tomto úspěchu tedy bude pokračovat a diváci si Vaška ještě užijí.
Ber 600 spinů úplně zdarma - Registrace zde